VETERINÁRNÍ
PORADNA

ZAJÍMAVÉ
ČLÁNKY

ONLINE
PORADNA

Nebezpečná onemocnění koček: FIP, FIV, FeLV. Víte o nich všechno?

31.8.2017   

Odborník

Chov koček, které mají volně přístup ven a mohou běhat po okolí, s sebou přináší mnohá rizika. Mimo domov na kočku číhá spousta nebezpečí – vedle kol automobilů, kočičích rivalů a rváčů a zlých lidí jsou to i nebezpečné a pro kočku smrtelné virové infekce. Patří mezi ně infekční peritonitida koček, virová imunodeficience a felinní virová leukémie.

Infekční peritonitida koček (FIP)

V současnosti je FIP nejzávažnějším virovým onemocněním mladších koček – většina pacientů je mladší dvou let. Původcem je virus náležící do čeledi Coronaviridae. Má letální průběh a účinnost terapie bývá minimální. K nakažení dochází při kontaktu s infikovaným jedincem, například společným sdílením misek na krmivo a vodu. Kočky mohou být skrytým zdroje infekce až několik let, než se u nich objeví příznaky onemocnění.

Virus se dostává přes sliznice do organismu hostitele a množí se v buňkách různých částí těla, nejčastěji napadá orgány břišní dutiny, dále orgány hrudní dutiny, oči a centrální nervovou soustavu. Onemocnění se může projevit ve dvou různých formách.

  1. První z nich je forma efuzivní, kdy počátečními příznaky jsou nechutenství a horečka, kterou nelze snížit antibiotiky. Dochází ke zvětšování objemu dutiny břišní v důsledku hromadění tekutin. Mohou se objevit i dýchací potíže v důsledku hromadění tekutiny v dutině hrudní, u některých pacientů dochází i k hromadění tekutiny v osrdečníku. Mezi další příznaky patří zvracení, průjem, žloutenka a pankreatitida.
  2. Další formou onemocnění je neefuzivní forma, kdy lze pozorovat nechutenství, vyčerpání, ztráty hmotnosti, neurologické příznaky, postižení očí, poruchy více orgánů (poruchy ledvin, jater, sleziny, zvětšené mízní uzliny), zvracení a průjmy.

Virová imunodeficience koček (FIV)

Původcem FIV je Lentivirus z čeledi Retroviridae, vyvolávající poškození imunitního systému. Pro přenos infekce je nutný těsný kontakt mezi kočkami, nejčastěji dojde k přenosu kousnutím pozitivním zvířetem. Virus je přítomen v krvi, v mozkomíšním moku, ve slinách a v semenné plazmě. Koťata se mohou infikovat ještě v děloze, během porodu nebo pitím kolostra a mléka. Transfúze krve je také možným způsobem přenosu infekce. Po proniknutí do organismu dochází k množení viru především v lymfatické tkáni. Deplece lymfocytů vyvolává u infikovaných zvířat imunosupresi a může docházet i k tvorbě neoplazií, např. lymfomů. V akutní fázi infekce se projevují nespecifické klinické příznaky jako je horečka, ulcerace v dutině ústní, stomatitidy, záněty spojivek nebo pyodermie. V dalších fázích může docházet k nechutenství, hubnutí, asymptomatickému nosičství viru a k postupnému rozvoji sekundárních infekcí. Mezi sekundární infekce řadíme parazitární i bakteriální onemocnění, která postihují horní i dolní cesty dýchací, kůži, močové cesty nebo i nervový systém a oči. Konečná stádia jsou typická ztrátami hmotnosti, anémií a leukopenií, infekcemi postihujícími současně více orgánů, poškozením mozkové kůry, postižením očí, kožními parazitózami a chronickými průjmy.

Felinní virová leukémie (FeLV)

Původcem FeLV je virus patřící do čeledi Retroviridae. Zdrojem infekce jsou již infikované kočky, k přenosu může docházet slinami, močí (např. potravou kontaminovanou močí), mateřským mlékem nebo pohlavním stykem. Virus se pomnožuje v těle hostitele, cílovými buňkami jsou především lymfocyty, buňky lymfoidní tkáně (např. mízní uzliny), kostní dřeň a střevo. Při infikování novorozených a velmi mladých koťat dochází k rychlému průběhu onemocnění a kotě brzy hyne. U dospělých koček je možné při včasném zahájení terapie úmrtí oddálit, onemocnění však zcela vyléčit nelze. Dochází k tvorbě nádorů lymfoidní tkáně a dalších orgánů, k narušení krvetvorby a k závažné imunodeficienci, k enteritidám, polyartritidám, k potratům nebo nervovým příznakům. Komplikace dalšími onemocněními může být při snížení imunity fatální.

Prevence onemocnění

Pokud se i přes všechna rizika rozhodne majitel svou kočku pouštět mimo domov, je potřeba zvážit vakcinaci zdravých koček proti těmto infekcím. U již infikovaných koček je nutná izolace od ostatních jedinců k zabránění dalšího přenosu na zdravé kočky. K dalším způsobům možné prevence patří i kastrace, tento způsob však není na 100% dostačující.

Jak se vám článek líbil?

Hodnocení čtenářů: 82% (hlasů: 51)

Témata

Autor článku

31.8.2017

Zdroje

https://www.cliniciansbrief.com/article/feline-infectious-peritonitis

https://www.cliniciansbrief.com/article/feline-retrovirus-infection

SVOBODA, Miroslav. Nemoci psa a kočky. 2. vyd. Brno: Noviko, 2008-. ISBN 978-80-86542-18-8.

NAPOSLEDY PŘEČTENÉ ČLÁNKY

První pomoc

První pomoc: když má zvíře zánět

Zánět je obrannou reakcí organismu na poškození tkáně. Záněty se projevují se v různých místech a s různou intenzitou. U některých typů stačí počkat, jak se s ním organismus vyrovná, některé naopak vyžadují léčbu a tedy i návštěvu veterináře.

ZOBRAZIT DALŠÍ ČLÁNKY
  Položit dotaz do poradny

REGISTRACE

Můžete se zaregistrovat přes Facebook

BĚŽNÁ REGISTRACE

Vložte platný email.

Heslo musí mít minimálně 6 znaků.

Zadaná hesla se neshodují.

Tento email je již zaregistrován.
Zvažte využití funkce zapomenuté heslo.

Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.

Děkujeme za registraci!
Pokyny k aktivaci účtu najdete v emailu. Bez aktivace se nelze přihlásit!

REGISTROVAT SE

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů a přihlášením k našemu skvělému newsletteru.
Děkujeme!

PŘIHLÁŠENÍ

Můžete se přihlásit přes Facebook

BĚŽNÉ PŘIHLÁŠENÍ

Vložte platný email.

Přihlášení bylo neúspěšné.

Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.

Přihlášení bylo úspěšné!

PŘIHLÁSIT SE

Ještě u nás nemáte účet?