Zvláštnosti trávicího systému králíka: pojídáním bobků si zlepšuje trávení
Máte doma králíčka a zajímá vás, jak funguje jeho trávicí systém a proč třeba pojídá své bobky? Zažívání králíka se od člověka liší hned několikrát.
ONLINE
PORADNA
31.8.2017
Odborník
Chov koček, které mají volně přístup ven a mohou běhat po okolí, s sebou přináší mnohá rizika. Mimo domov na kočku číhá spousta nebezpečí – vedle kol automobilů, kočičích rivalů a rváčů a zlých lidí jsou to i nebezpečné a pro kočku smrtelné virové infekce. Patří mezi ně infekční peritonitida koček, virová imunodeficience a felinní virová leukémie.
V současnosti je FIP nejzávažnějším virovým onemocněním mladších koček – většina pacientů je mladší dvou let. Původcem je virus náležící do čeledi Coronaviridae. Má letální průběh a účinnost terapie bývá minimální. K nakažení dochází při kontaktu s infikovaným jedincem, například společným sdílením misek na krmivo a vodu. Kočky mohou být skrytým zdroje infekce až několik let, než se u nich objeví příznaky onemocnění.
Virus se dostává přes sliznice do organismu hostitele a množí se v buňkách různých částí těla, nejčastěji napadá orgány břišní dutiny, dále orgány hrudní dutiny, oči a centrální nervovou soustavu. Onemocnění se může projevit ve dvou různých formách.
Původcem FIV je Lentivirus z čeledi Retroviridae, vyvolávající poškození imunitního systému. Pro přenos infekce je nutný těsný kontakt mezi kočkami, nejčastěji dojde k přenosu kousnutím pozitivním zvířetem. Virus je přítomen v krvi, v mozkomíšním moku, ve slinách a v semenné plazmě. Koťata se mohou infikovat ještě v děloze, během porodu nebo pitím kolostra a mléka. Transfúze krve je také možným způsobem přenosu infekce. Po proniknutí do organismu dochází k množení viru především v lymfatické tkáni. Deplece lymfocytů vyvolává u infikovaných zvířat imunosupresi a může docházet i k tvorbě neoplazií, např. lymfomů. V akutní fázi infekce se projevují nespecifické klinické příznaky jako je horečka, ulcerace v dutině ústní, stomatitidy, záněty spojivek nebo pyodermie. V dalších fázích může docházet k nechutenství, hubnutí, asymptomatickému nosičství viru a k postupnému rozvoji sekundárních infekcí. Mezi sekundární infekce řadíme parazitární i bakteriální onemocnění, která postihují horní i dolní cesty dýchací, kůži, močové cesty nebo i nervový systém a oči. Konečná stádia jsou typická ztrátami hmotnosti, anémií a leukopenií, infekcemi postihujícími současně více orgánů, poškozením mozkové kůry, postižením očí, kožními parazitózami a chronickými průjmy.
Původcem FeLV je virus patřící do čeledi Retroviridae. Zdrojem infekce jsou již infikované kočky, k přenosu může docházet slinami, močí (např. potravou kontaminovanou močí), mateřským mlékem nebo pohlavním stykem. Virus se pomnožuje v těle hostitele, cílovými buňkami jsou především lymfocyty, buňky lymfoidní tkáně (např. mízní uzliny), kostní dřeň a střevo. Při infikování novorozených a velmi mladých koťat dochází k rychlému průběhu onemocnění a kotě brzy hyne. U dospělých koček je možné při včasném zahájení terapie úmrtí oddálit, onemocnění však zcela vyléčit nelze. Dochází k tvorbě nádorů lymfoidní tkáně a dalších orgánů, k narušení krvetvorby a k závažné imunodeficienci, k enteritidám, polyartritidám, k potratům nebo nervovým příznakům. Komplikace dalšími onemocněními může být při snížení imunity fatální.
Pokud se i přes všechna rizika rozhodne majitel svou kočku pouštět mimo domov, je potřeba zvážit vakcinaci zdravých koček proti těmto infekcím. U již infikovaných koček je nutná izolace od ostatních jedinců k zabránění dalšího přenosu na zdravé kočky. K dalším způsobům možné prevence patří i kastrace, tento způsob však není na 100% dostačující.
Máte doma králíčka a zajímá vás, jak funguje jeho trávicí systém a proč třeba pojídá své bobky? Zažívání králíka se od člověka liší hned několikrát.
Hobby
Pokud vám v tomto opravdu zimním počasí mrznou až na kost ruce, nohy, nos i uši, představte si, jak se asi cítí váš pes a co se děje s jeho tlapkami? Vy si nasadíte čepici a rukavice, pejsek ale kráčí naboso, a tak mu nezbývá nic jiného, než spoléhat se na vaši péči.
Odborník
Pan doktor Milan Štourač patří k našim předním specialistům na výživu a B.A.R.F. Působí v Brně, kde má dlouholetou veterinární praxi. Povídali jsme si s ním o jeho názorech na B.A.R.F. a výživu psů celkově.
Dny se pomalu krátí, pryč jsou teplé dlouhé letní večery. Ve vlhku a při nižších teplotách se velmi dobře daří virům a virózám. Na podzim také opadávají plody ze stromů, a to může skýtat nebezpečí pro psy. Ať už chodíte do polí a luk, nebo jen do nejbližšího parku, nezapomeňte, že i váš pes potřebuje v tomto období zvýšenou péči.
Přinesli jste si domů králíčka a koupili mu vše potřebné, aby nestrádal a bylo mu dobře. Myslete také na očkování proti králičímu moru a myxomatóze, jsou to jediná neléčitelná onemocnění a zvířátko na ně v 95 procentech případů umírá.
© 2016 - 2026 | HKR Vet s.r.o.
REGISTRACE
Můžete se zaregistrovat přes Facebook
Registrovat přes FacebookBĚŽNÁ REGISTRACE
Vložte platný email.
Heslo musí mít minimálně 6 znaků.
Zadaná hesla se neshodují.
Tento email je již zaregistrován.
Zvažte využití funkce zapomenuté heslo.
Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.
Děkujeme za registraci!
Pokyny k aktivaci účtu najdete v emailu. Bez aktivace se nelze přihlásit!
Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů a přihlášením k našemu skvělému newsletteru.
Děkujeme!
PŘIHLÁŠENÍ
Můžete se přihlásit přes Facebook
Přihlásit přes FacebookBĚŽNÉ PŘIHLÁŠENÍ
Vložte platný email.
Přihlášení bylo neúspěšné.
Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.
Přihlášení bylo úspěšné!
PŘIHLÁSIT SEJeště u nás nemáte účet? Registrujte se zdarma!