VETERINÁRNÍ
PORADNA

ZAJÍMAVÉ
ČLÁNKY

ONLINE
PORADNA

Rozmnožování králíků: březost, porod a následná péče

21.8.2017   

Odborník

Králík patří mezi zvířata, u kterých se vyskytuje říje několikrát za rok, to znamená, že samičky mohou mít teoreticky mláďata několikrát do roka. Poprvé se říje u samiček objevuje v období tzv. pohlavní dospělosti, což bývá u většiny plemen ve stáří 3–4 měsíce, u velkých plemen později.

Co je potřeba vědět před rozmnožováním králíků

Měli byste především vědět, že kromě vhodného věku je třeba dosáhnout také odpovídající tělesné (chovné) dospělosti, která nastupuje později. Je potřeba, aby samička byla schopná zvládnout zátěž spojenou s porodem, březostí a laktací a také, aby narozená mláďata byla dostatečně velká, silná a životaschopná.

Předčasné připuštění samičky může ohrozit také její vlastní tělesný vývoj. Dosažení tělesné dospělosti se udává většinou ve věku 6 měsíců u zakrslých plemen, 6–8 měsíců u malých plemen, 8 měsíců u velkých a 9–10 měsíců u obřích. Nebo se také uvádí, že chovné dospělosti je dosaženo, když mláďata mají asi 70 % váhy typické pro dospělé jedince daného plemene. Nicméně, údaje jsou orientační, vše je individuální, rozhodující pro zařazení samičky do chovu je hlavně aktuální posouzení tělesné vyspělosti, zdravotního a výživného stavu.

Naopak by se neměly k chovu používat obecně samice starší 4 let, samci se mohou ponechat déle dle zvážení. Před připouštěním by měla mít samička platné očkování alespoň proti moru a myxomatóze a být klinicky zdravá. Samotné stanovení, zda je samička v říji, není vždy jednoduché. Změny na zevních pohlavních orgánech (zduření, překrvená a zarudlá sliznice) nemusí být vždy dostatečně výrazné. Někdy je patrná změna v chování, zvýšený neklid až agresivita nebo naopak nápadný klid, případně i nižší příjem krmiva. Samice si může také trhat chlupy a stavět hnízdo.

Ochota samice k páření souvisí také s roční dobou a kvalitou krmení. Je běžnou chovatelskou praxí připouštět samici na území samce (samice se dává do klece samce). Pokud je samice svolná, většinou dojde velmi rychle k páření, které trvá do několika vteřin, po něm se samec svalí na bok vedle samice, může u toho vydávat i různé zvuky.

Březost samice králíka

Ne vždy samice zabřezne, jestliže si cca 14–17 dní po krytí vytrhává srst a staví hnízdo, jedná se většinou o falešnou březost. Průměrná délka březosti je 31 dní, udávané rozmezí je 28–35 dní. Je-li samice březí a neporodí do 35 dní, je na místě vyhledat lékaře. Při větším počtu mláďat bývá březost kratší, v opačném případě se prodlužuje a samička může přenášet.

Nedoporučuje se nezkušeným chovatelům prohmatávání břicha pro zjištění březosti a obecně se doporučuje omezit manipulaci s březí samicí na minimum a nevystavovat ji zbytečnému stresu. Někdy je možné usuzovat na možnou březost ze změny chování samice (neklidná, živá, flegmatická apod.). Samice začíná přibírat na váze a zvětšuje se jí břicho od druhé poloviny březosti, zase v závislosti na počtu a velikosti plodů, k největšímu růstu plodů dochází v posledním týdnu. Některé samice začínají s přípravou hnízda již ve 4. týdnu, jiné 1–3 dny před porodem, ale také třeba jen hodinu před porodem.

Nejpozději týden před porodem by měla mít samice ve vyčištěné kleci nebo v kotci dostatek měkkého steliva (nejlépe slámy) pro stavbu hnízda, někteří chovatelé používají i bedničky se stelivem. Nevhodné jsou piliny, jsou prašné a můžou způsobit dýchací potíže až zadušení králíčat. Velmi důležité je zajistit po celou dobu březosti kvalitní nezávadné krmivo a v posledním úseku před porodem také krmivo bohaté na bílkoviny a energii, s dostatečným obsahem minerálních látek.

Porod samice králíka

Naprosto nezbytné je před porodem zajistit samici klid. Samice, především prvničky, bývají nervózní a neklidné, proto bychom březí samice neměli těsně před a během porodu zbytečně rušit. U prvniček bývá bohužel i při nejlepší péči relativně častým jevem roztahání králíčat po kleci, jejich nekojení apod. Po porodu má samice žízeň, je nutné, aby měla k dispozici dostatek vody. Porod může probíhat v noci i ve dne, bývá většinou rychlý, trvá několik minut až hodin podle počtu a velikosti mláďat. Současně s mládětem odchází i jeho lůžko. Příliš malá nebo příliš velká mláďata většinou nemají šanci na přežití. Průměrné ztráty narozených mláďat do 10 % se považují za normální. Kritických bývá hlavně prvních pět dní po porodu. Při kontrole hnízda mláďata, která jsou dobře živena, jsou klidná, pospávají v hnízdě, jejich pokožka nevytváří řasy. Neklidná a pištící králíčata jsou známkou toho, že něco není v pořádku. Králíčata od 9. dne (do cca 14. dne) začínají otevírat oči, nikdy jim je neotvíráme násilně.

Druhé kritické období je opuštění hnízda a samostatný příjem krmiva, zde je třeba dbát na kvalitu krmiva a hygienu klecí, napáječek, misek. Pokud je výživa králíčat dostatečná a plnohodnotná, neměla by mláďata opouštět hnízdo před 18. dnem věku. Dříve mohou ale opouštět hnízdo také při vyšších teplotách prostředí (léto) a také při malém počtu mláďat, protože se vyvíjejí rychleji.

Třetím kritickým obdobím je odstav králíčat, tedy odloučení od matky a konec kojení. Králíčata v hobby chovech se odstavují nejčastěji ve věku 8 týdnů s ohledem na jejich velikost.

Do chovu vybíráme jen jedince zdravé, jedince s vadami v chovu nepoužíváme (například špatné postavení řezáků). Na samém začátku bychom také měli mít jasno, za jakým účelem samici připouštíme a jaký bude další osud narozených králíčat, pokud si je nebudeme moct nechat.

Jak se vám článek líbil?

Hodnocení čtenářů: 86% (hlasů: 213)

Témata

Autor článku

21.8.2017

NAPOSLEDY PŘEČTENÉ ČLÁNKY

Hobby

Psí paspárek: pátý prst, který je potřeba odstranit?

Podívejte se na tlapku svého psa. Kolik vidíte drápků? Většina psů má čtyři na zadních končetinách a pět na obou předních končetinách. Ten drápeček navíc na vnitřní straně zadní nohy se jmenuje paspárek. Víte, proč ho pes má a jestli ho má mít?

6 pověr o zvířecím zdraví, kterým byste měli přestat věřit

Teplý čumák, jezení trávy a nebezpečné potraviny, žádná z těchto věcí neznamená úplně to, co si myslíte. O zdraví domácích mazlíčků je rozšířená řada pověr a některé z nich mohou vašemu chlupatému miláčkovi dokonce ublížit, pokud neodlišíte pověru od pravdy.

Chovatel

Suchozemská želva: 2 rady, jak zkrátit zobák a drápky

Pokud želvičku chováme převážně v teráriu na měkkém povrchu a krmíme měkkou stravou, může časem dojít k přerůstání horní části zobáku a prodlužování drápků. Ve volné přírodě se želva totiž pohybuje na rozmanitém povrchu a hrubé a tvrdé časti jako jsou kameny, písek, štěrk a skály jí pomáhají zobák a drápky obrušovat.

ZOBRAZIT DALŠÍ ČLÁNKY
  Položit dotaz do poradny

REGISTRACE

Můžete se zaregistrovat přes Facebook

BĚŽNÁ REGISTRACE

Vložte platný email.

Heslo musí mít minimálně 6 znaků.

Zadaná hesla se neshodují.

Tento email je již zaregistrován.
Zvažte využití funkce zapomenuté heslo.

Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.

Děkujeme za registraci!
Pokyny k aktivaci účtu najdete v emailu. Bez aktivace se nelze přihlásit!

REGISTROVAT SE

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů a přihlášením k našemu skvělému newsletteru.
Děkujeme!

PŘIHLÁŠENÍ

Můžete se přihlásit přes Facebook

BĚŽNÉ PŘIHLÁŠENÍ

Vložte platný email.

Přihlášení bylo neúspěšné.

Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.

Přihlášení bylo úspěšné!

PŘIHLÁSIT SE

Ještě u nás nemáte účet?