Koprofagie: 5 důvodů, proč pes pojídá výkaly
Pojídání stolice neboli koprofagie je u štěňat naprosto běžná. Může se však lehce stát, že se tento štěněcí nešvar stane zlozvykem a přetrvává i v dospělém věku psa.
Pravidelná kontrola
Pravidelně sledujeme vyměšování, kontrolujeme množství a kvalitu bobků, protože právě trávicí potíže bývají velice častým problémem. Pro udržení dobrého zdravotního stavu králíčka je třeba zajistit mu kvalitní krmení správného složení odpovídající jeho věku, udržovat hygienu a maximálně omezit zbytečné stresové vlivy. Každý, tedy i v bytě chovaný králíček, by měl být preventivně očkován alespoň proti smrtelným virovým chorobám jako je mor a myxomatóza. Pravidelně by se měly kontrolovat a dle potřeby krátit drápky, stejně tak je vhodné kontrolovat zuby.
Jak poznám, že s králíčkem něco není v pořádku?
Zdravý králíček je čilý, veselý, poskakuje, pozorně sleduje, co se děje v jeho okolí a má chuť k jídlu. Má lesklou srst, čisté uši, čistý nos a oči, bez výtoku. Okolí řitního otvoru je čisté a suché, králíček močí a vylučuje přiměřené množství bobků odpovídající konzistence. Pokud králíček sedí schoulený v rohu, neposkakuje a nereaguje tak, jak jsme zvyklí, jí jen málo nebo vůbec, nebo je naopak velmi neklidný, něco se určitě děje. Stejně tak pokud má napnuté bříško a působí „nafoukle“, hrbí se v zádech. Znečištěná oblast kolem řitního otvoru a mazlavý trus jsou varovným signálem trávicích potíží provázených průjmem. Při problémech se zuby nebo při silných bolestech může králíček i skřípat zuby. Králíček může také kulhat nebo při pohybu šetřit nějakou z končetin, může držet hlavu v nezvyklé poloze, například šikmo ke straně apod.
Kokcidióza
Původcem onemocnění jsou kokcidie, které parazitují v buňkách střeva a způsobují různě těžké záněty a poruchy trávení, které mohou často hlavně u mladých jedinců vést k rychlému vyčerpání a úhynu. Hlavním zdrojem nákazy pro mladé králíky jsou dospělé samice, které většinou neonemocní. Při jaterní kokcidióze jsou napadeny buňky ve stěně žlučovodů, dochází k poruchám tvorby a vylučování žluče, trávicím potížím a celkovému těžkému onemocnění. Jaterní kokcidióza může být příčinou úmrtí i dospělých králíků. Uvádí se, že kokcidie jsou přítomné prakticky v každém chovu, prevencí onemocnění je hlavně aplikace antikokcidik, důsledné dodržování hygieny chovu a vyhýbání se stresovým oslabujícím faktorům, včetně náhlých změn krmiva, teploty a vlhkosti.
Zácpa, průjem, nadmutí
Příčinou bývá hlavně nevhodná skladba potravy s nedostatkem vlákniny, nadbytkem zrnin, náhlé změny v krmení, nadýmavé druhy rostlin, nadbytek ovoce, rajčat, okurky, případně se může jednat i o příčiny infekční. Ideální je včas navštívit veterinárního lékaře, odhalit příčinu a zahájit vhodnou terapii. Králík nesmí hladovět více než 24 hodin!
Zuby
Problémy se zuby se týkají nedostatečného obrušování stále dorůstajících řezáků a stoliček, a to buď z důvodu vrozeného špatného postavení řezáků, ale mnohem častěji z důvodu nevhodné skladby krmiva, to znamená krmiva s nedostatkem vlákniny. Na stoličkách přerůstají háčky, které dráždí sliznici tváří a jazyk. Neobroušené zuby na sebe tlačí a kořeny takových zubů dráždí čelisti, ve kterých se poté mohou vytvořit váčky naplněné hnisem (abscesy). Větvičky a tvrdý chleba mohou být přínosné pro obrušování správně rostlých řezáků, na obrušování stoliček ale nestačí. Postižení králíčci mohou slintat, skřípat zuby, hubnout a později úplně odmítají potravu. Řešením je úprava zubů veterinárním lékařem a v případě, že je příčinou nevhodné krmení, také zařazení dostatečného množství vlákniny do jídelníčku.
Úžeh, úpal
V letních měsících při pobytu ve výběhu je třeba dbát na zastínění alespoň části prostoru, aby nebyl králíček vystaven dlouhodobě přímému slunci. K úpalu může dojít kdykoliv během roku přehřátím králíčka působením vysokých teplot vnějšího prostředí. V obou případech dochází u králíčka k poruchám termoregulace, králíček je malátný, stoupá mu tělesná teplota, zrychluje se dech i puls. Uši mohou být velmi silně prokrvené a mít červenomodré zbarvení, účinkem slunce mohou být zarudlé méně osrstěné části těla, jako jsou nos a uši. První pomoc spočívá v urychleném odstranění vyvolávající příčiny, přesunu králíčka do stinného chladného prostředí, vhodné je i umístění na chladivou podložku (např. dlažba) a přikládání chladných (ne ledově studených) obkladů na tělo a hlavu, např. ručník. Nepoužíváme koupání ani sprchování ledovou vodou ani led, přehřátému králíčkovi by mohlo ublížit. Zajistíme pitný režim. Léková podpora srdeční činnosti patří do rukou lékaře.
