CHCI POLOŽIT DOTAZ
VETERINÁŘI ZDARMA

ZAJÍMAVÉ ČLÁNKY
K PŘEČTENÍ

ONLINE
PORADNA

Zvýšená žíznivost u domácích mazlíčků často signalizuje závážné onemocnění, 1. část

28.8.2017    5 569 přečtení    6 hodnocení

Odborník

Nadměrný příjem vody může být často jediný, popřípadě první příznak onemocnění, kterého si majitel u svého zvířete všimne. Zda to „nic neznamená“, nebo je to důsledek závažného onemocnění, musí stanovit veterinární lékař.

Jaký příjem vody je normální?

Příjem vody závisí na stáří zvířete, aktuální zátěži, počasí, typu diety (suchá – granulovaná krmiva, vyšší obsah soli, nízkoproteinová dieta zvyšují příjem vody). Také některá léčiva mohou vyvolávat u zvířat zvýšenou potřebu tekutin. Patří mezi ně například glukokortikoidy, fenobarbital, fenytoin, bromid draselný, primidon, diuretika. Zvýšený příjem vody (polydypsie) se vyskytuje společně s častým močením (polyurie) – souhrnně je označujeme zkratkou PU/PD. Majitel si často všimne jen jednoho z těchto příznaků – např. pes vyžadující častější venčení, v noci se pomočuje, projevit se může i noční pomočování, zvýšení hmotnosti kočičího záchodu (u indoor koček) či naopak zpozoruje, že musí častěji doplňovat misky s vodou, případně že zvíře pije vodu z kuchyňského dřezu, záchodové mísy, květináčů apod. 

Příjem tekutin by neměl přesáhnout 100ml/kg za 24 hodin. Pokud je podezření na zvýšení příjmu vody, je vhodné toto množství měřit a sledovat přibližně 3–5 dnů a spočítat průměr spotřeby. V žádném případě není řešením zvířeti zabránit v přístupu k vodě – mohlo by to zdravotní stav zhoršit! Při výskytu dalších klinických příznaků (apatie, průjem, zvracení, křeče apod.) návštěvu veterináře raději neodkládejte.

Onemocnění způsobující žíznivost

Mezi nemoci, které se nejčastěji projeví zvýšeným příjmem tekutin, patří:

  • diabetes mellitus (cukrovka)
  • ledvinová nedostatečnost či selhání
  • pyometra (zánět dělohy)
  • hyperadrenokorticismus (Cushingův syndrom)
  • hypoarenokorticismus (Addisonova nemoc)
  • hyperkalcémie
  • hypertyreóza
  • diabetes insipidus (žíznivka)
  • infekce
  • onemocnění jater
  • hypokalemie
  • primární psychogenní polydipsie

Většina z těchto onemocnění má další klinické příznaky, ne všechny se ale musí projevit hned, záleží i na fázi onemocnění, případně na míře či typu postižení dané orgánové soustavy. V mnoha případech je potřeba provést další vyšetření. Je vhodné přinést vzorek moči, veterinář musí často odebrat zvířeti i krev. Rovněž může být důležité provést vyšetření zobrazovací technikou (rentgen, sonografie), u nejasných případů pak i další náročnější diagnostiku. Případně nejdříve zvíře stabilizovat, pokud to zdravotní stav pacienta vyžaduje. 

Diabetes mellitus (cukrovka)

Onemocnění, při němž je zvýšená hladina glukózy v krvi, avšak v buňkách, pro něž je zdrojem energie, je jí nedostatek. Aby se glukóza mohla v buňkách uplatnit, musí se tam dostat prostřednictvím inzulinu, který produkuje slinivka. Při cukrovce je však buď inzulinu nedostatek (zničená tkáň slinivky), nebo na něj nejsou receptory na buňkách schopny zareagovat. U zvířat se nejčastěji vyskytuje první varianta onemocnění. Ačkoliv je pak glukózy v krvi nadbytek, tak buňky dávají signál o jejím nedostatku a tělo hladoví. Zvíře odbourává vlastní tělesné zásoby (čímž sekundárně zatěžuje játra), drasticky hubne a neprospívá, i přes zachovaný příjem potravy. Glukóza, která se ve zvýšené míře vylučuje močí, působí jako osmotické diuretikum (zvíře pociťuje velkou žízeň).

Predispozicí pro vznik cukrovky je podávání preparátů na potlačení říje, dlouhodobé užívání kortikoidů a obezita. U psů se vyskytují tři hlavní mechanismy způsobující cukrovku:

  1. Užívání gestagenů (progesteron) na potlačení říje – vyvolávají zvýšení produkce somatotropního hormonu, který způsobí snížení efektu inzulinu na glukózu. Pokud toto působení trvá déle než 2–3 týdny, dojde k vyčerpání (až degeneraci) buněk ve slinivce produkujících inzulin. Tento stav může nastat i při poruchách říjového cyklu (ovariální cysty), které nejsou způsobeny podáním endogenních hormonů.
  2. Medikace glukokortikoidy – jednak zvyšují rezistenci glukózy vůči inzulinu (glukóza zůstává v krvi), jednak podporují zvýšení glukoneogeneze (další tvorby cukru).
  3. Autoimunitní mechanismy, které ničí buňky slinivky (objevuje se vzácně)

U koček se jako příčina cukrovky uplatňují především gestageny a zvýšení produkce somatotropního hormonu následkem nádoru hypofýzy.

Zatímco u psů vzniká cukrovka postupně, majitel si všimne nejen PU/PD, ale také výrazného hubnutí, unavitelnosti, může se objevit i zvracení, jako následné komplikace pak zákal čočky, nehojící se rány, kožní problémy, cystitida. U koček vznik klinických příznaků nastupuje náhle. Terapie se provádí injekční aplikací inzulinu (tabletová forma nemá efekt), úpravou diety a u fen případně kastrací, pokud je vznik cukrovky vázán na říjový cyklus.

Ledvinová nedostatečnost/selhání

Rozlišujeme akutní a chronické selhání (v některých případech nelze přesně určit, o který typ selhání jde). 

Akutní forma nastupuje náhle, přes velký příjem vody se objevuje dehydratace, zvracení, nechutenství, apatie, slabost. Příčinou bývá:

  • snížené prokrvení ledvin (při krvácení, obstrukci cév – trombóza, dlouhotrvající anestezie u náročných operací)
  • nefrotoxiny (intoxikace etylenglykolem, olovem, i některá z léčiva mají vedlejší účinky na ledviny – antibiotika, chemoterapeutika, antiflogistika, diuretika apod.)
  • obstrukce močových cest

Pokud se zahájí léčba včas, může mít akutní selhání dobrou prognózu.

Naproti tomu chronická forma selhání se projeví dlouhodobějším zvracením (i intermitentním), hubnutím, hypertenzí, PU/PD, anémií, apatií, někdy i nervovými příznaky. 

Přesnou příčinu se často nepodaří určit. Často to bývá v minulosti prodělané akutní selhání, a i když pacient tento stav úspěšně překonal, funkčnost ledvin se postupně snižuje (někdy jde i o dlouhý časový úsek než se projeví klinickými příznaky). Proto ne vždy lze stanovit, zda je poškození ledvin přímo následkem např. podání určitého léčiva, či zda už ledviny nevykazovaly stoprocentní funkčnost (avšak bez klinických příznaků) a podání dané látky bylo pouze další zátěží nikoliv však příčinou. Samozřejmě pokud zvíře vykazuje známky poškození ledvin a je nutné mu podat léčivo zatěžující tuto tkáň (např. při kombinovaných onemocněních), jsou důležité funkční testy ledvin, případně musíme zvážit, co představuje pro zvíře menší zlo – zda medikovat nebo jej nechat bez medikace.

Jak se vám článek líbil?

Hodnocení čtenářů: 83% (hlasů: 6)

Témata

Autor článku

28.8.2017

Další články z tématu

Diskuze k článku

Pro odeslání komentáře je potřeba vyplnit všechny položky.

Poslat příspěvek

NAPOSLEDY PŘEČTENÉ ČLÁNKY

ZOBRAZIT DALŠÍ ČLÁNKY

REGISTRACE

Můžete se zaregistrovat přes Facebook

BĚŽNÁ REGISTRACE

Vložte platný email.

Heslo musí mít minimálně 6 znaků.

Zadaná hesla se neshodují.

Tento email je již zaregistrován.
Zvažte využití funkce zapomenuté heslo.

Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.

Děkujeme za registraci!
Pokyny k aktivaci účtu najdete v emailu. Bez aktivace se nelze přihlásit!

REGISTROVAT SE

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů a přihlášením k našemu skvělému newsletteru.
Děkujeme!

PŘIHLÁŠENÍ

Můžete se přihlásit přes Facebook

BĚŽNÉ PŘIHLÁŠENÍ

Vložte platný email.

Přihlášení bylo neúspěšné.

Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.

Přihlášení bylo úspěšné!

PŘIHLÁSIT SE

Ještě u nás nemáte účet?