První pomoc
První pomoc: syndrom mrtvého ocasu
Syndrom mrtvého ocasu je neinfekční zánět měkkých tkání a nervů v oblasti kořene ocasu, který se vyskytuje zpravidla u psů při prochladnutí po koupeli, pobytu ve vodě nebo dešti.
Nejčastější deformace krunýře a jak si s nimi poradit
Nejčastější deformace, ať už horní strany krunýře (karapax), nebo spodní (plastron) jsou vrozené vady způsobené špatným chovem nebo nevhodnou stravou. Nově vylíhnuté želvičky mají odlišný tvar krunýře než je běžné pro jejich druh, spodní části bývají ostřejší či jinak nesouměrné. Pokud želvě postranní výrůstky nijak neubližují, nemusíme provádět žádnou úpravu. Problém nastává tehdy, pokud ostré části z krunýře poškozují měkké části. Nejsnadnější je výrůstek zapilovat pilníkem. Můžeme použít pilník na manikúru nebo i ten z pracovní dílny. Opatrně výrůstek pilujeme, dokud nevznikne spíše ploché místo. Díky pilování jsme se nedostali k prokrvené tkání, nepotřebujeme tudíž místo vydesinfikovat.
Kdy zavolat na pomoc veterináře
U velkých želv se nejčastěji setkávám s venkovními zraněními, ať už jde o pád ve výběhu, pokousání jiným zvířetem či zraněním od sekačky na trávu. V těchto případech je nejlepší navštívit veterináře. Pokud je krunýř poškozený a želva samotná je zraněná a krvácí, je potřeba ránu důkladně vydesinfikovat a zalepit, aby se do ní nedostaly nečistoty. Další péči necháme na veterináři, který podle rozsahu zranění určí léčbu.
Ve většině případů se nevyhneme antibiotikům, které želvě pomohou uzdravit a zacelit krunýř. Pokud jde jen o malé zranění nebo odštípnutí kousku krunýře, můžeme želvě pomoci sami pilníkem či kleštičkami. Ránu vydesinfikujeme, krunýř zbrousíme a můžeme ho i přelepit. Ránu hlídáme, jestli nezačne krvácet či hnisat.
Správnou péčí se dá želvě pomoci, a co může být hezčího než spokojené a prospívající zvíře, i když s jedinečným krunýřem. A ruku na srdce, právě kvůli těmto výjimečnostem je milujeme ještě více!
