Hypoalergenní dýně hokaido jako zdravá dobrota
Dýně hokaido se stala velmi oblíbenou mezi lidmi, ale věděli jste, že stejně chutná i pejskům a navíc jim nabízí skvělé zdravotní benefity?
Jakých plemen se nemoc týká nejčastěji
Dilatační kardiomyopatie je strašákem chovatelů velkých a obřích plemen jako jsou německé dogy, irští vlkodavové, dobrmani nebo novofundlandští psi. Z menších plemen bývá statisticky nejvíce postižen boxer nebo kokršpaněl. K dilatační kardiomyopatii může dojít v každém věku, ovšem se zvyšujícím se věkem riziko stoupá. Většina pacientů je diagnostikována mezi 6.–10. rokem života.
Příčina a projev onemocnění
Onemocnění může vzniknout z více příčin. Mezi ně se řadí parvoviróza, borelióza, zvýšená produkce hormonů štítné žlázy, autoimunitní onemocnění, výživové deficity či genetické abnormality. Tyto vlivy způsobují ovšem jen hrstku všech případů kardiomyopatie. Většina postižených psů má pravděpodobně genetický základ. Vlivem onemocnění dochází k funkčním abnormalitám srdce. Zhoršuje se kontraktilita (stažitelnost) srdečního svalu, ten slábne a ochabuje a srdeční komory se rozšiřují. Onemocnění končí městnavým srdečním selháním – srdce není schopné pumpovat krev a distribuovat ji po těle, to má za následek neokysličování tkání. Často je důsledkem onemocnění arytmie neboli porucha srdečního rytmu.
Postižení psi vykazují klinické příznaky choroby jen po krátkou dobu. Většina vývoje onemocnění, a to až po několik let, probíhá bez zjevných projevů nemoci. Například zjevně zdraví dobrmani mohou neočekávaně uhynout bez příznaků srdečního selhání.
Nemoc nepřichází najednou, zpravidla se projevuje postupně. Nemocní psi snáší hůře 6–12 měsíců před klinicky zjevným srdečním selháním vyšší zátěž, častěji se unaví, to se však může stávat i psům ve vyšším věku, nemusí to nutně souviset s onemocněním srdce.
Kdy byste měli zbystřit?
- Pes odmítá pohyb.
- Hubne bez zjevné příčiny.
- Má suchý kašel v ranních a večerních hodinách.
- Má slabost v končetinách, fialově zbarvený jazyk a sliznice, může náhle ztratit vědomí.
- Obtížně se mu dýchá, někdy mívá natažený krk.
- Mohou se mu tvořit otoky v podkoží, otoky končetin, edém na plicích či v dutině břišní.
Samozřejmě je velmi důležité odhalit nemoc včas. Spousta majitelů si nevšimne výše popsaných klinických příznaků. Anamnéza, kterou sdělíte veterináři, je pro něj velmi cenná a v případě dilatační kardiomyopatie z diskuse často vyjde najevo, že pejsek ztěžka dýchá, je unavený, moc mu nechutná, nejeví zájem o procházky a občas pokašlává. Veterinář tedy psa důkladně vyšetří a vznikne-li podezření na srdeční onemocnění, provádí se další vyšetřovací kroky.
- Rentgenologické vyšetření hrudníku je důležité k určení velikosti srdce, přítomnosti a vážnosti plicního edému. Obvyklým nálezem je zvětšení všech částí srdce.
- Echokardiografie a vyšetření dopplerovskými metodami je v posledních letech nepostradatelným diagnostickým krokem pro přesné měření vnitřních struktur, proudění krve a celkové funkce srdce.
- EKG se využívá především pro diagnostiku arytmií.
Další doprovodná vyšetření zahrnují biochemický profil z krve a měření krevního tlaku.
Jak se léčí dilatační kardiomyopatie
Speciální terapie dilatační kardiomyopatie neexistuje. Léčí se především srdeční selhání a arytmie, kdy léky pomohou zmírnit klinické příznaky a prodloužit život pacienta. Pro majitele je důležité vědět, že srdce už se nikdy nevyléčí a podávání léků bývá zpravidla celoživotní. Mezi základní léčiva patří diuretika, která podporují vylučování vody a elektrolytů močí a snižují tvorbu edémů. Další skupinou léků jsou ACE inhibitory upravující krevní tlak. Pimobendan je lék, který zlepšuje kontraktilitu srdečního svalu. Dále pak mohou být podávána při poruchách srdečního rytmu podávána takzvaná antiarytmika. Pokud u vašeho psa byla diagnostikována dilatační kardiomyopatie, podávejte mu léky od veterináře pravidelně a i drobnou změnu zdravotního stavu s ním konzultujte. Dopřejte mu kratší nenáročné procházky a k fyzické aktivitě ho nenuťte. Při podávání diuretik musí mít zvíře neustálý přístup k pitné vodě, diuretika jsou močopudná a pejsek bude mít často žízeň. S lékařem se poraďte, čím vašeho psa krmit. Dieta by měla být s nízkým obsahem sodíku a zvýšeným podílem L-karnitinu, který je potřebný pro srdeční sval.
Identifikace postižených psů před nástupem srdečního selhání je obtížná. Psi s vysokým rizikem onemocnění jako jsou boxeři a dobrmani nebo psi s rodinným výskytem by měli být ročně monitorováni od věku 2.–3. roku života. Bohužel ve srovnání s ostatními plemeny je prognóza u dobrmanů velmi špatná. Délka života se od projevů příznaků srdečního selhání většinou pohybuje v rozmezí několika týdnů.
