Pes v důchodu: počítejte s velkými změnami v chování, 1. část

Úzkost z odloučení

Úzkost z odloučení je jedním z nejčastějších problémů s chováním u starších psů. Pes trpící úzkostí z odloučení začne být velice nervózní, když vycítí, že majitel se chystá odejít. Když majitel psa nechá samotného, pejsek často ničí věci, štěká nebo vyje, může se pomočit nebo pokálet a intenzívně slinit. Zvíře s úzkostí z odloučení projevuje obvykle extrémní radost, když se k němu majitel vrátí. Starší psi mají sníženou schopnost vyrovnávat se změnami v každodenním režimu. Ztráta zraku nebo sluchu přispívá k jejich zvýšené úzkostlivosti, která ještě stoupá, když je pes odloučený od majitele. Starší psi také procházejí neurologickými změnami, které ovlivňují jejich schopnost přizpůsobit se změnám. Při boji s úzkostí z odloučení myslete zejména na následující hlavní opatření:

• Nedělejte ze svých odchodů a příchodů velkou událost – to by psa pouze utvrdilo v jeho úzkostném chování.
• Naučte svého psa být v klidu. Pokud se pes uklidní při povelu „Zůstaň“ a vydrží klidný delší dobu ve vaší přítomnosti, pak je větší šance, že bude klidnější i o samotě.
• Změňte signály, podle kterých pes pozná, že odcházíte. Mnoho psů si spojuje zazvonění budíku s počátkem pracovního dne a ví, že majitel se chystá odejít. Pak zneklidní, kdykoliv uslyší budík. Je třeba změnit své zvyky tak, aby pes nepoznal, kdy budete odcházet. Zkuste například vzít do ruky klíče od auta a pak se posadit na pohovku; v sobotu se oblékněte, jako byste šli do práce, ale zůstaňte doma.
• Začněte s nejkratší možnou dobou odloučení. Zjistěte, jak dlouho váš pes vydrží být sám, aniž by začal být úzkostlivý. Pokud je to jen deset vteřin, začněte pracovat s tímto intervalem. Odejděte na pět vteřin, vraťte se a pokud pes zůstal klidný, odměňte jej. Postupně prodlužujte čas odloučení, vždy se vracejte před okamžikem, než pes znervózní a nezapomeňte jej odměňovat, když zůstane v klidu. Tento nácvik může trvat týdny až měsíce, takže se obrňte trpělivostí.
• Spojte svůj odchod s něčím pro psa příjemným. Než odejdete, dejte psovi dutou hračku, jako je třeba Kong, naplněnou jeho oblíbeným pamlskem. To psa rozptýlí a bude se méně zaobírat svou samotou. Úzkost se zvyšuje, když na ni myslíme, takže pokud zabráníme psovi dostat se do úzkostného stavu při vašem odchodu, tím spíše zůstane klidný i poté. Ujistěte se, že pes je v pohodlném prostředí: správná teplota, měkký pelíšek, sluneční světlo, relaxační hudba. Některým psům pomáhá, když vidí ven, jiné to naopak zneklidňuje. Někteří starší psi jsou také nervóznější venku a lépe si vedou, když je necháte vevnitř. Zjistěte, co nejvíce vyhovuje vašemu zvířeti.
• Rozdělte svému pejskovi den na více částí. Pokud býváte mimo domov po dlouhou dobu během dne, může pomoct najít si někoho, kdo se na psa přijde během této doby podívat, vezme jej na procházku a umožní mu trochu pohybu. Hlavně starší psi mohou mít větší potřebu venčení. Častější venčení může napomoci snížit jejich úzkost.
• Zkuste psovi nabídnout otevřenou přepravní klec nebo tašku, do které si může vlézt. Řada psů se v ní cítí bezpečně, a navíc jim opatření může zamezit v ničení věcí. Tento trik zvýší bezpečí vašeho psa i vašeho domova.
• Pracujte v týmu. Často je nutné pro přerušení bludného kruhu úzkosti nasadit uklidňující léky. Léky samy o sobě ale problém neřeší. Spolupracujte se svým veterinářem a odborníkem na chování psů, abyste vytvořili plán, který bude fungovat pro vás i pro vašeho pejska. 

Agrese

Starší psi se mohou stát agresivními z několika důvodů. Agrese může být důsledkem zdravotního problému, který například způsobuje bolest (artritida nebo onemocnění zubů). Další příčinou může být ztráta zraku nebo sluchu, kvůli které se pes snadno vyleká, ztráta pohyblivosti, kvůli které pes nemůže odejít z dosahu rozčilujícího podnětu (například obtěžující štěně), nebo nemoc přímo ovlivňující nervový systém, jako je třeba kognitivní dysfunkce. Stresové události jako stěhování, nový člen rodiny nebo nový domácí mazlíček mohou staršího psa rozčílit a vést k jeho agresivitě. V domácnosti s více psy, kde starší pes býval dříve dominantní, mohou mladší psi útočit na jeho autoritu. Jakmile zjistíte, jaké faktory přispívají k agresi psa, budete tyto spouštěče moci odstranit nebo omezit. Zásadní je léčit jakákoli onemocnění zvyšující agresivitu zvířete. Sledujte, jestli pes není stresovaný (to poznáte podle zrychleného dýchání) a odveďte psa ze stresující situace, která může potenciálně vyústit v agresi. Větší kontrolu nad starším psem vám poskytne obojek vedený přes čenich, což se hodí zejména u psa s horším sluchem či zrakem. Někdy je pro zajištění bezpečí ostatních zvířat a lidí potřeba i náhubek. NENECHÁVEJTE PSA S NÁHUBKEM BEZ DOZORU. Pokud agrese psa pramení ze strachu nebo úzkosti, mohou pomoci léky. Stejně jako je tomu u úzkosti z osamění, léky samotné problém nevyřeší. Spolupracujte se svým veterinářem a odborníkem na chování psů, abyste vytvořili plán, který bude fungovat pro vás i pro vašeho pejska.

Znečišťování domácnosti

Někteří starší psi, i když jsou roky naučení venčit se venku, mohou začít vykonávat potřebu vevnitř. Tak jako u ostatních problémů s chováním může mít tato změna řadu příčin. Jednou z nich je onemocnění, které zvyšuje nutkání vyprazdňovat se. Mezi taková onemocnění patří: kolitida, zánětlivé onemocnění trávícího traktu, cukrovka, močové kameny nebo zánět močového měchýře, zánět prostaty, Cushingova choroba a onemocnění ledvin nebo jater. Zdravotní potíže, které psovi působí bolest nebo mu jinak znepříjemňují venčení venku, mohou k tomuto problému rovněž přispívat. Mezi tyto potíže se řadí artritida, onemocnění análních žláz, ztráta zraku a některé formy kolitidy. Léčení těchto onemocnění může napomoci řešení problému se znečišťováním domácnosti. Některé nemoci způsobují ztrátu kontroly nad močovým měchýřem a střevy, mezi nimi hormonální inkontinence, nemoc prostaty a kognitivní dysfunkce. Jak už bylo zmíněno, při úzkosti z odloučení může pes močit nebo kálet v domácnosti, když zůstane sám doma. Pokud má váš pes problémy se znečišťováním domácnosti, měl by ho prohlédnout veterinář a měli byste veterináře podrobně informovat o barvě a množství moči (nebo stolice), kterou pes vylučuje, četnosti vylučování, změnách v jídle nebo pití, pozici psa při vylučování a o tom, jestli pes znečišťuje domácnost pouze ve vaší nepřítomnosti. Zdravotní potíže přispívající k problému s čistotností se musí adekvátně léčit. Pokud pes trpí artritidou nebo bolestmi při pohybu, pomůže postavit mu rampu, po které bude vycházet ven a nebude muset používat schody. Kluzké podlahy přikryjte koberci nebo jiným neklouzavým materiálem. Místa v domě, kde se pes vymočil nebo vykálel, vyčistěte enzymovým čističem. Pokud váš pes potřebuje venčit častěji, přizpůsobte tomu svůj denní režim nebo si najděte někoho, kdo psa bude venčit v potřebných intervalech. Psí krmivo může vést k problémům s vylučováním, proto se pokuste zjistit, jestli toto není důvod, proč váš pes znečišťuje domácnost. Další zdravotní problémy, jako je diabetes, močové kameny nebo hormonální inkontinence, je třeba vhodně léčit.

Čtěte více
Pes v důchodu: počítejte s velkými změnami v chování, 2. část