Výživa psa: 6 věcí, které možná děláte špatně
Možná patříte mezi tvrďáky, kteří nikdy nedali psovi ani pamlsek navíc, jste dostatečně důslední a znáte základní pravidla krmení. Ale ruku na srdce, opravdu víte všechno?
Čip není GPSka
Čipování znamená vpravení čipu do podkoží zvířete. Čipuje se na vybraná místa (nejčastěji levá strana krku). To, že se zvíře označí čipem, neznamená, že se automaticky stává nositelem majitelovy adresy a kontaktu. Každý čip má své jedinečné číslo, které tak konkrétní zvíře nezaměnitelně označí, tzn. dvě načipovaná zvířata jdou od sebe díky čipům odlišit, i kdyby si byla k nerozeznání podobná.
Aby však čip mohl sloužit k dohledání majitele, je třeba jej někde zaregistrovat. Teprve poté může zvířeti posloužit k navrácení původnímu majiteli. Číslo čipu si registruje veterinář do své databáze klientů a pacientů. Je vhodné, aby měl zaznamenaný také kontakt na majitele zvířete (telefon, e-mail). Kromě toho v České republice existuje několik webových domén, kam lze čipovaného psa zaregistrovat, společně s uvedením jména, adresy a kontaktních údajů na majitele. Systém registrů sice není jednotný, ale zvíře se nemusí registrovat ve všech.
Zde jsou uvedeny nejznámější z nich:
- Národní registr čipovaných zvířat
http://www.narodniregistr.cz/ - Centrální evidence zvířat a věcí
http://www.identifikace.cz/index.htm - Evropský registr čipovaných zvířat
http://europetnet.com/ - Back Home
http://www.backhome.cz - Registr zvířecích čipů, identifikačních známek a tetování
http://www.cipy-znamky.cz
Pokud někdo najde toulavého psa, měl by jej ohlásit obci či městskému útulku (obec má povinnost postarat se o toulavá zvířata), případně kontaktovat policii, pokud je problém s odchytem zvířete. Podle zákona není přípustné si nalezené zvíře nechat a hledat majitele např. prostřednictvím sociálních sítí. Po dohodě s obcí/útulkem lze však zvíře u sebe ponechat v depozitu, než se najde majitel, případně než vyprší lhůta, po kterou se majitel hledá. Většina útulků vlastní čtečku čipů, případně spolupracují s veterinářem, který může pomoci při případné identifikaci zvířete. Pokud však majitel nemá psa registrovaného v některé z uvedených databází, je obtížné jej dohledat a zkontaktovat.
Do zahraničí s čipem i pasem
Abychom mohli vzít svého psa či kočku (nařízení se vztahuje také na fretky) za hranice například na letní dovolenou, je důležité mít svého mazlíčka nejen načipovaného, ale je také nutné mu nechat vystavit pas s platným očkováním proti vzteklině. Jak jsme zmínili výše, čip psa nezaměnitelně označuje (to stejné platí i o tetování, ale tetování jako jediná forma označení zvířete je platné jen pokud je čitelné a bylo provedeno do 3. 7. 2011). V pase jsou pak uvedeny všechny náležitosti včetně majitele, popisu zvířete, čísla a umístění čipu, veterináře, který pas vydal a také provedených očkování. Pokud zvíře nebylo prokazatelně načipováno už dříve před vydáním pasu, je považována za platnou teprve první vakcinace, která je zapsaná v pasu po datu načipování (případně provedená ve stejný den jako aplikace čipu, ale rozhodně ne dříve). K datu první vakcinace proti vzteklině zaznamenané v pase je nutné přičíst ještě 21 dní (jako lhůta pro vytvoření protilátek po očkování), kdy zvíře stále ještě nesmí vycestovat za hranice.
Pokud hodláte se svým psem cestovat, myslete na náležitosti nutné pro vycestování zvířat do zahraničí alespoň měsíc dopředu!
Některé země kromě toho ještě vyžadují psa ošetřeného proti echinokokóze (většinou v rozmezí 24–120 hod. před odjezdem) a toto odčervení rovněž musí být zapsáno v pase a potvrzeno veterinářem. Při cestování do třetích zemí jsou někdy nutná další vyšetření či potvrzení o zdravotním stavu zvířete. Vždy je vhodné se o aktuálních požadavcích informovat u Státní veterinární správy či na ambasádě dané země. Vydaný pas veterinář registruje v centrální evidenci pasů Komory veterinárních lékařů. Tento registr sice není veřejně přístupný, ale ve spolupráci s veterinářem ho lze rovněž využít při hledání majitele ztraceného psa (pouze v případě, že zvíře má vystaven pas).
