Bílkoviny ve stravě psa a kočky: jsou nenahraditelné a podstatné v granulích

Bílkoviny v krmivech psa a kočky

Bílkoviny jsou nezastupitelnou živinou. V živočišném organismu tvoří bílkoviny 80–90 % organických látek. Jejich hlavní funkcí ve výživě je přísun aminokyselin pro růst, obnovu a látkový metabolismus. U psů a koček by tak měly spolu s tuky tvořit hlavní část krmné dávky.  

Z čeho se skládají bílkoviny  

Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin, které lze rozdělit na esenciální (tělo si je nedokáže vytvořit samo a musí být přijímány potravou) a neesenciální. U psů je jich esenciálních 10, u koček 11. Každá bílkovina má své unikátní aminokyselinové složení a pro určení její kvality je důležité zastoupení jednotlivých aminokyselin (tzv. biologická hodnota bílkovin), její stravitelnost a využitelnost. Pro zajímavost, kočka je velmi dobře přizpůsobena právě k rozlišování chuti bílkovin – aminokyselin, nejméně atraktivní je pro ni kuřecí maso. Naopak kočka jako striktní masožravec má velmi malou vnímavost k sacharidům. Neschopnost rozeznat jednotlivé sacharidy je dána tím, že na svém jazyku nemá potřebné receptory, které by sacharidy dokázaly rozeznat.

Pro syntézu vlastních bílkovin v organismu je důležité, aby byly zastoupeny v dostatečném množství všechny aminokyseliny. V případě, že jedna či více aminokyselin chybí, zastavuje se v těle syntéza tělu vlastních bílkovin. Pro zvířecí organismy tak mají nejvyšší biologickou hodnotu proteiny živočišného původu (vejce, mateřské mléko), o něco nižší maso, ryby. Obdobné je to i se stravitelností, živočišné bílkoviny jsou u masožravců mnohem lépe stravitelné než rostlinné. Jestliže dodáte svému mazlíčkovi kvalitní protein, nezatíží to to jeho játra a ledviny. U psů by minimálně 2/3 proteinů v krmivu měly být živočišného původu. Kočky mají nároky ještě vyšší (75–80 % i více živočišných produktů v krmné dávce).

Čtěte více
Výživa psa: 6 věcí, které možná děláte špatně

Když bílkovina chybí, dostaví se nemoc  

Důležitost jednotlivých aminokyselin, esenciálních či neesenciálních, dokládá řada onemocnění spojená s jejich nedostatkem. Jako příklad lze uvést u koček esenciální (nenahraditelný) taurin, který je u nich syntetizován jen ve velmi malém množství, ale kočka ho velmi potřebuje především pro syntézu žlučových kyselin. Proto ho musí mít v krmivu. Problém tak může nastat u koček krmených komerčním krmivem určeným pro jiný druh, kde taurin není dotován nebo je krmivo z větší části postaveno na rostlinných zdrojích (krmivo pro psy). Deficit taurinu může vést k těžkým onemocněním, jako je dilatační kardiomyopatie či poruchy vidění v důsledku centrální degenerace sítnice. Příkladem, neesenciální aminokyseliny, kterou je dobré v určitých situacích sledovat (stres, onemocnění) je glutamin. Glutamin je podstatný především pro buňky tenkého střeva a imunitního systému, které jej využívají jako zdroj energie, deficit se může projevit např. u koček trpících gastrointestinálními poruchami. Aminokyselinové složení, kvalita bílkovin, je tak ve výživě masožravců důležitým faktorem pro zajištění plnohodnotných funkcí v organismu. Z toho plyne zásadní ponaučení – nekrmte kočku granulemi pro psy!      

Zdroje bílkovin

Bílkovinné zdroje lze rozdělit na živočišné a rostlinné. U masožravců se setkáváme v rámci živočišných proteinů v krmivech nejen s masem, rybami, vejci, mlékem a mléčnými výrobky, ale ve větší míře také s krmnými zbytky z mastného, drůbežářského průmyslu a ze zpracování ryb (například masokostní, rybí, krevní, péřová moučka). Mezi rostlinnými zdroji najdeme především luštěniny (sója, hrách aj.), olejniny (lněné semínko – 20 % dusíkatých látek, 30 % tuku), obilné klíčky (až 20 % proteinů, 6 % tuku), sladový květ, pivovarské kvasnice, ale i krmné zbytky z tukového průmyslu (extrahované šroty a pokrutiny – sójový) a kukuřičný či pšeničný gluten (lepek). Rostlinné zdroje proteinů se používají běžně, nicméně s sebou přináší řadu nevýhod. Kromě nedostatečného množství esenciálních aminokyselin obsahují i tzv. antinutriční látky, např. termicky neupravená sója jich obsahuje hned několik (inhibitory trypsinu, ureázu, saponiny, lektiny, antivitamíny A, B12, D, E, K, antigenní bílkoviny glycinin, konglycinin způsobující potravní alergie či poškození střevní sliznice a fytoestrogeny).  

Alergie na bílkovinu

Negativní stránkou proteinů se v některých případech může stát alergie na bílkovinu. Nejčastěji se setkáváme u psů a koček s alergií na bílkovinu kuřecí, hovězí, mléko, pšeničný lepek, u koček i rybí, o něco méně jehněčí, vejce, sóju. Alergie se dá vyřešit tím, že začnete krmit jiným typem proteinů, se kterým se organismus ještě nesetkal. Z tohoto vyplývá, že je potřeba kontrolovat složení veterinárních diet, granulí a krmiva obecně. Veškeré složení krmiva najdete na obale, čtěte pozorně, nebo svému čtyřnohému příteli dáte k večeři třeba rozemleté peří. Biologická hodnota i stravitelnost peří je nízká.  

Čtěte více
Pes a jeho zažívání. Co možná nevíte?

Komerční krmiva z pohledu bílkovin

Krmení komerčními krmivy je velmi rozšířené a je stále velmi oblíbené. Pokud vybíráte krmivo, dbejte na popis na obale. Podle zákona musí výrobci na obale uvádět jen tzv. hrubý protein (dříve dusíkaté látky). Toto označení ovšem znamená veškerý obsažený dusík přítomný v krmivu a ten může být původem z bílkovin, ale zároveň i nebílkovinný (vitamíny, amidy, ale např. i amoniak či močovina aj.). Jakékoliv krmivo s vyšším obsahem dusíkatých látek se však výhodněji prodává. Krmivům s vysokým obsahem hrubého proteinu bez adekvátního zdroje bílkovin se raději vyhněte.

Kvalitu komerčních krmiv lze tedy odhadnout nejen na základě obsahu živin, ale především dle složení (seznam použitých surovin), přičemž platí, že pořadí jednotlivých surovin určuje jejich množství, tedy na prvních místech je to, čeho je nejvíce.

• Kvalitnější krmiva mají na prvních místech uvedeny jednodruhové živočišné produkty.
• Méně kvalitní krmivo má na prvním místě obiloviny a vedlejší živočišné produkty.
• Kvalitu živočišných mouček, které jsou tak hojné při výrobě krmiv, lze odhadnout na základě obsahu popelovin. Čím vyšší podíl popela, tím vyšší podíl kostí v moučce je.
• Kvalitní nízkopopelové moučky mívají kolem 8–12 % popela, v moučkách o nízké kvalitě je ho i kolem 40 %.
• Ve výsledných granulích by se tak obsah popela měl pohybovat do 10 %.
• Hodnotu je nutné posuzovat vzhledem k množství proteinu, krmiva s vyšším podílem živočišných složek mají také vyšší obsah popela.

Čtěte více
Granule a konzervy: co řešit při jejich výběru?

Potřeba bílkovin u psů a koček

Samotná potřeba bílkovin je vyšší u koček než u psů. Nicméně potřeba bílkovin se významně zvyšuje s věkem, kdy klesá jejich využitelnost. Nedostatky v krmné dávce vedou k odbourávání vlastní svaloviny. Sarkopenie (ztráta svalové hmoty) vede nejen k omezení hybnosti zvířete, zhoršení kvality života, ale předurčuje ho i k řadě onemocnění. K významnému poklesu aktivní tělesné hmoty (lean body mass), množství tuku v těle, celkově tělesné hmotnosti dochází u koček po 12. roku, především v posledním roce až dvěma jejich života. U psů toto závisí především od velikosti plemene, u velkých plemen od 6. roku života, střední a malá plemena po 8. roce. Nižší potřebu bílkovin najdeme u zvířat trpících ledvinným selháním.