První pomoc: syndrom mrtvého ocasu

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Našli jste v dopise Ježíškovi od vašich dětí to vroucí přání mít doma něco živého? Nebo o tom již dlouho všichni tajně přemýšlíte a Vánoce se vám zdají jako ideální příležitost? Ještě vteřinku se zastavte a společně se nad článkem zamyslete nad důležitými aspekty tohoto kroku.

Jed je jinými slovy toxická látka, která má v různých dávkách za určitých situací toxický účinek na živý organismus. Míra toxicity je definována zkratkou LD50 – je to letální (smrtelná dávka) při které uhyne 50% jedinců.

V našich podmínkách se setkáváme pouze s jedním druhem jedovatého hada, a tím je zmije obecná. Nejčastěji jí můžeme spatřit v období dubna až října. Zmije je velmi plachá a na zvíře zaútočí pouze v sebeobraně nebo pokud je vylekána.

Chov koček, které mají volně přístup ven a mohou běhat po okolí, s sebou přináší mnohá rizika. Mimo domov na kočku číhá spousta nebezpečí – vedle kol automobilů, kočičích rivalů a rváčů a zlých lidí jsou to i nebezpečné a pro kočku smrtelné virové infekce. Patří mezi ně infekční peritonitida koček, virová imunodeficience a felinní virová leukémie.