Odborník
Můj pes zvrací, co mám dělat?
S trávicími problémy přichází do ordinací majitelé zvířat poměrně často. Mezi první a hlavní příznak, který je zneklidní, patří zvracení.
Psincový kašel
Vysoce nakažlivé onemocnění v kolektivech psů projevující se intenzivním kašlem. Příčinou je kombinace mnoha bakterií a virů, proti nejpodstatnějším – Bordetella bronchoseptica a virus parainfluenzy existuje vakcína, která se aplikuje kápnutím do nosu a navozuje tak rychlou a poměrně spolehlivou imunitu na vstupní bráně infekce. Očkování je doporučitelné pro psy v útulcích, pro psy často se pohybující na výstavách, závodech a jiných hromadných akcích. Imunita je navozena již za 72 hodin po aplikaci, lze tak podat očkování například před závody a podobně. Očkuje se již od 3 týdnů věku jednou dávkou, přeočkovává se po roce.
Borelióza
Klíšťaty přenášené onemocnění projevující se u psů nespecificky (únava, horečky,…), postihuje klouby, v některých případech dochází k selhání ledvin, popsány jsou i neurologické příznaky a postižení srdce. Onemocnění je obtížné diagnostikovat a je často diagnostikováno a léčeno falešně pozitivně, tedy i když přítomno není. Je doporučeno očkovat psy, kteří žijí v rizikových oblastech, dobrá prevence v podobě pravidelného aplikování preparátů proti klíšťatům je ale klíčová. Očkuje se od 3 měsíců, dvě aplikace po 3–4 týdnech a dále každoročně, přeočkování by vždy mělo proběhnout těsně před sezonou největšího výskytu klíšťat.
Tetanus
Onemocnění je způsobené bakteriálním toxinem, přenáší se hlubokým infikovaným poraněním a postihuje nervovou tkáň, vede ke křečovitému stažení svalstva včetně svalů dýchacích. Může končit smrtelně. Léčba je antibiotická a podpůrná vyžadující dlouhodobou intenzivní péči s hospitalizací. Psi jsou méně vnímaví než lidé, rutinní vakcinace proto není doporučená. Nakazit se mohou přes hlubokou ránu infikovanou materiálem z půdy, relativně častou vstupní branou infekce jsou i rány po vypadání mléčných zubů štěňat, pokud v té době štěňata například koušou znečištěné klacky. Bakterie se může běžně vyskytovat také v trusu některých zvířat, proto například psi pohybující se v koňských stájích mohou být ve větším riziku. Vakcína se aplikuje do svalu, očkují se psi od 3 měsíců dvěma dávkami v intervalu 3 týdnů a dvouletými intervaly přeočkování.
Herpesvirus
Psí herpesvirus infikuje pohlavní orgány dospělých psů bez klinických příznaků. Při infekci březí feny může způsobovat potrat nebo úmrtí štěňat záhy po porodu. Očkuje se fena v době hárání nebo po páření a poté 1–2 týdny před porodem.
Kožní plísně
Na trhu se vyskytující a v některých kruzích hojně využívaná vakcína proti kožním plísním způsobuje imunitu a tedy neprojevení se klinických příznaků onemocnění kůže plísní. Nezabraňuje však plísním v šíření, nijak je nelikviduje, maskuje přenašeče, kteří jsou pak víceméně bez příznaků a je proto odborníky NEDOPORUČENÁ.
Pro chovatele je důležitá informace, že očkovat bychom měli jen zvířata zdravá, v případě dlouhodobých onemocněních a užívání léků až po zvážení rizik a přínosů. Feny by se neměly očkovat během hárání. Podrobné klinické vyšetření každého psa před provedením očkování by mělo být samozřejmostí. Dle zvyklostí a uvážení veterináře po domluvě s chovatelem se očkuje buď každá vakcína zvlášť, nebo v různých kombinacích. Veterinář může nabídnout různé možnosti, variabilní očkovací kalendář a volitelné vakcíny, informovaný chovatel mu pak bude dobrým spolupracujícím partnerem. Ať už se očkovací kalendář časem na základě vědeckých poznatků změní jakkoliv, každoroční veterinární prohlídka před vakcinací stále slouží jako ideální moment, kdy zachytit včas různé problémy a onemocnění a popovídat si o zdravotním stavu psa a o prevenci jako jsou přípravky proti parazitům, čištění zubů, péče o drápky, srst, uši a podobně.
