Kastrace psa: názor veterináře

Dva hlavní důvody kastrace psa: chovatelský a zdravotní

Chovatelský – z tohoto hlediska jde o zamezení nežádoucího sexuálního chování psa, protože v období hárání fen mají samci tendenci utíkat a vyhledávat je. Hrozí jim nejenom to, že se třeba po cestě zraní, ale také mnohdy nepříjemné sousedské rozpory. Nekastrovaní psi často provádějí teritoriální značkování. Častým problémem je také agresivita k jiným psům, někdy dokonce i k členům domácnosti, právě proto je potřeba psa vykastrovat co nejdříve.

Zdravotní – mnoho majitelů neví, že pokud má doma kryptorchidního jedince, což znamená, že jedno nebo obě varlata nejsou sestouplá v šourku, ale jsou buď v břišní dutině, nebo v třísle, neměl by se tento pes rozmnožovat. Kryptorchismus je totiž dědičná vada. Pokud takového pejska máte, neváhejte a nechejte ho kastrovat ještě v mladém věku, kdy operace nepředstavuje pro organismus takovou zátěž. Jestliže varle zůstane mimo šourek, je zde až o 30 % vyšší riziko, že dojde k nádorovému onemocnění. Teplotní podmínky v třísle nebo břišní dutině jsou totiž jiné než v šourku, kde je teplota nižší.

Dalším zdravotním důvodem je samotné onemocnění varlat, hlavně nádorová onemocnění. Ta bývají u starších psů častá, pokud je nemoc rozsáhlá, pak se z velmi snadné kastrace stává složitá a komplikovaná operace s dlouhodobou rekonvalescencí.

Onemocnění prostaty (benigní hyperplazie) se taktéž vyskytuje u starších psů. Prostata se vlivem testosteronu zvětšuje, způsobuje problémy při močení (bolestivost, krev v moči) a může dojít až k  zánětu prostaty.

Kdy pejska kastrovat

Doporučuji počkat, dokud není zvíře pohlavně dospělé – u malých plemen po dosažení jednoho roku a u velkých a obřích plemen po 18. měsíci věku.

Jak se kastrace psa provádí

Operačnímu zákroku předchází klinické vyšetření zvířete, které může být u starších jedinců prohloubeno o vyšetření krve a rentgenologické vyšetření hrudníku. Pes musí dodržet hladovku alespoň 12 hodin. Před samotným chirurgickým výkonem se aplikují antibiotika a léky proti bolesti a otoku. Kastrace se provádí nejčastěji v injekční anestezii (léky na uspání jsou podávány do žíly), ale pokud to vybavení pracoviště dovolí, může se provádět i v šetrnější inhalační anestezii, kdy narkotizační plyn zvíře přímo vdechuje.

1. Připraví se operační pole v oblasti šourku, které se vyholí a důkladně vydesinfikuje.
2. Řez se vede před varlaty (preskrotálně).
3. Poté se tupou preparací uvolní podkoží a vybaví se do této jedné rány postupně obě varlata. Ta se podvazují vstřebatelným šicím materiálem.
4. Po odstranění varlete provede veterinář šití zbytku obalů, aby nevznikla kýla.
5. Následně se zašije podkoží a kůže. Ranka po kastraci je malá zhruba 1–5 centimetru.
6. Celý zákrok zpravidla netrvá déle než půl hodiny. Zvíře se nechá v hospitalizačním boxu probudit, poté je vydáno majiteli.

Čtěte více
Pyometra: hnisavý zánět dělohy u fen. Poznejte ji včas

Jaké mohou být komplikace

Nejčastější komplikací je lízání ranky samotným psem. Pokud je zvíře temperamentní, měl by majitel psa zvážit, jestli mu nenasadí ochranný límec. Ten psovi zabrání, aby se dostal k ráně jazykem rovnou po zákroku. Dalšími komplikacemi jsou infekce kastrační rány, nesnášenlivost léků či šicího materiálu, sklouznutí podvazů a následné krvácení. Při jakémkoliv podezření ihned kontaktujte svého veterináře!

Změny v chování

V prvních týdnech až měsících nečekejte od svého pejska žádné velké změny v oblasti sexuálního a nežádoucího dominantního chování. Musíte mít trpělivost, ale až u 80 % psů dochází k postupnému útlumu. Tendenci k obezitě nemá každý kastrát, ale pokud začnete na svém psovi pozorovat změny, měli byste zvolit výživu určenou pro kastrovaná zvířata.