První pomoc
První pomoc: syndrom mrtvého ocasu
Syndrom mrtvého ocasu je neinfekční zánět měkkých tkání a nervů v oblasti kořene ocasu, který se vyskytuje zpravidla u psů při prochladnutí po koupeli, pobytu ve vodě nebo dešti.
Jak se připravit na příchod na veterinu?
Pokud je Vaše návštěva u veterináře plánovaná a nejedná se o nic akutního, vždy bude lepší, budete-li objednaní. Strávíte na veterině určitě méně času čekáním a veterinář se Vašemu zvířeti bude moci věnovat v mnohem menším časovém presu. Pokud má Vaše zvíře akutní problém, i tak je vždy dobré přes svým příjezdem na danou veterinu alespoň zavolat. Po zjištění, s jakým případem se tam chystáte, se na Vás budou moci lékaři a sestry připravit, případně Vás mohou informovat, kolik pacientů mají zhruba před Vámi, jak dlouho můžete čekat, nebo Vás v nejzazším případě rovnou odešlou na jiné pracoviště, pokud je například službu konající lékař již zaměstnán jiným akutním zákrokem. Včasným telefonátem se také vyhnete tomu, že jste si třeba špatně zapamatovali otevírací dobu a při vašem příjezdu bude ordinace zavřená.
Na včasné oznámení své návštěvy nezapomeňte také v případě, že vlastníte nějaké méně typické zvíře. Ne každý veterinář poskytne náležitě odbornou péči exotickým zvířatům a možná bude rovnou třeba vydat se na jiné pracoviště, s čímž Vám po telefonu na nejbližší veterině rádi poradí. Všichni veterináři jistě chápou, že jako laici nejste schopni posoudit závažnost onemocnění vašeho zvířete. V praxi se setkáváme s oběma extrémy – s velmi hrubým podceněním situace, kdy majitelé přijedou již skutečně velmi pozdě i s vyžadováním urgentního zákroku pro zvíře, které v žádném případě není v ohrožení života. Je určitě lepší přijet „zbytečně“, než situaci podcenit. Důvěřujte ale, prosím, úsudku lékaře nebo sestry v tom, jak moc je váš případ akutní, pokud máte například vyčkat v čekárně, než na Vás přijde řada. Při velkých pochybnostech se určitě ptejte, vždy se na vaše zvíře někdo alespoň podívá. Věřte tomu, že pokud vy čekáte na ošetření, veterinář ve vedlejší místnosti nesedí s nohami na stole. Nicméně i veterinář je jen člověk a někdy za svou službu se musí například najíst. Na pracovištích, kde je denní místnost personálu příliš blízko čekárně pro klienty, se může skutečně stát, že zatímco Vy čekáte na ošetření, někde vzadu cinkne mikrovlnka a zavoní oběd. Chápeme, že to vypadá velmi necitlivě, možná už ale po mnoha hodinách práce těch pár minut pro sebe zkrátka personál potřeboval. Co se týče ordinační doby, pokuste se nepřijít jen pár minut před jejím koncem. Na důkladné vyšetření pacienta je zapotřebí čas. Dopřejte ho všem stranám. Pokud je Vaše veterina tou s pohotovostní službou, je to doba vyhrazená pro akutní a neodkladné případy. Snad každý veterinář, sloužící víkendovou nebo noční pohotovost, líčí občas historky o vytahování klíštěte ve dvě hodiny ráno.
Co s sebou na veterinu?
Zvíře, které berete na veterinu, by mělo být buď na vodítku, nebo v přepravce. Volné pobíhání po čekárně může být skutečně nebezpečné, nezapomeňte tedy na tyto fixační pomůcky. Očkovací průkaz nebo pas si raději vezměte. Obvykle ho po Vás mimo očkování nikdo vyžadovat nebude, ale při potřebě identifikace zvířete nebo doplnění některých údajů se může hodit. A to nejdůležitější? Je nutné, abyste o zvířeti a jeho aktuálním stavu skutečně věděli co nejvíc. Jaký problém ho trápí, jak dlouho, jestli, jak a co žere a vyměšuje, jaké užívá léky (název, dávkování, kdo a kdy je nasadil), kdy bylo odčerveno, u fen doba posledního hárání a podobně. Nezřídka se, obzvláště ve večerních hodinách, setkáváme s příchodem páníčka na veterinu, který doma po příchodu z práce dostal ve dveřích do ruky vodítko nebo přepravku, ať vyrazí na veterinu, nedostal ale vůbec žádné informace. To je pak práce pro věštce s křišťálovou koulí a ne každá veterina je tímto vynálezem vybavena. Prosíme, připravte se. Ušetříte čas všem zúčastněným, včetně zvířátka.
-small.jpg)
