Hárání, nebo kastrace feny? S kastrací budete mít hárání pod kontrolou

Kdy a jak často feny hárají

Feny začínají hárat v období puberty, která nastává, jakmile zvíře dosáhne hmotnosti dospělého jedince. Puberta nastupuje dříve u malých plemen, u fen chovaných volně až polodivoce nebo chovaných ve skupinách či v přítomnosti psů. Dosažení dospělosti je ovlivněno tělesným vývojem, výživou a chovem. Ve většině případů feny hárají dvakrát do roka, přičemž každý cyklus trvá přibližně 18–24 dnů a opakuje v 3–13měsíčních intervalech. Průměr je 7,5 měsíce. Dvakrát do roka se říjí asi 70 procent fen. První hárání je u každé feny jiné: některé ho mívají intenzivnější a delší, jiné naopak slabé a krátké. Ztráta neplodnosti a přechod do postreprodukční periody přichází zpravidla mezi 9. a 13. rokem.

Kdy je vhodná doba k páření psů

V úspěšnému rozmnožení je potřeba mimo jiné určitý stupeň tělesného vývoje, kterého psi dosahují přibližně ve dvou letech, říká se mu také chovatelská dospělost. Plnohodnotného vrhu lze obvykle dosáhnout po 2.–3. říji.

Jak hárání u fen probíhá

1. – 10. den
Fena má oteklou vulvu a krvavý výtok z pochvy. Výtok je nejprve bílý, posléze krvavý. Můžeme pozorovat nechutenství, neposlušnost, zvýšení pití i močení. Fena si intenzivně olizuje pohlavní orgány. Projevuje jistý zájem o psy, a je pro ně atraktivní, zpravidla je ale odmítá.

10. – 23. den
Dochází k ovulace, tedy stavu, kdy je děloha připravená k oplodnění. Barva výtoku přechází do oranžové a růžové barvy a postupně slábne. Fena je pro psy velmi přitažlivá, aktivně vyhledává protějšek, se kterým by se mohla spářit. Nejúspěšnějším obdobím pro páření je většinou 10. – 13. den říje.

Konec říje
Na konci říje je děložní sliznice feny připravená přijmout oplodněné vajíčko. Pokud bylo oplodnění úspěšné, nastává březost, která trvá 58–67 dnů. Pokud k oplodnění nedošlo, děložní sliznice se postupně zklidní.

Kastrace: hárání pod kontrolou

Nejlepší způsob, jak mít hárání pod kontrolou, je nechat fenku po 6. měsíci věku kastrovat. Neexistuje žádný zdravotní důvod, proč by měly feny hárat nebo mít alespoň jednou štěňata.

Proč fenku sterilizovat

1. Snížení rizika pozdějších nádorů na mléčné žláze.
2. Eliminace výskytu pyrometry (hnisavý zánět dělohy), která ohrožuje život feny.
3. Méně útěků kvůli hledání partnera ke spáření.
4. Snížení počtu nežádoucích vrhů, ze kterých štěňata často končí v útulcích.
5. Eliminace falešné březosti.

Nevýhodou kastrace zvláště u velkých plemen je možnost pozdějšího samovolného úniku moči v důsledku anatomických změn poměru v malé pánvi nebo hormonálních změn, které je pak potřeba tlumit doživotním podáváním léků. Tyto problémy nastávají u 5–10 procent kastrovaných fen. Proto se o všem podrobně poradťe s veterinářem.

Falešná březost

Některé fenky trpí falešnou březostí. Je to stav, který svými příznaky odpovídá klasické březosti, s tím rozdílem, že si fenka neuvědomuje, že ve skutečnosti březí není.

Projevy falešné březosti

1. Fenka si snáší do pelechu hračky, kňourá.
2. Nosí hračky sem a tam jako štěňata.
3. Na zahradě nebo v domě se snaží vyhrabat místo, kde by mohla porodit.
4. Kňučí nebo vyje celou noc, je dotěrná a neustále vyžaduje pozornost.
5. Některé feny jsou agresivní nebo nepřístupné a uzavřené.
6. Mléčné žlázy se jí nalévají mlékem. Některé feny ho dokonce odsávají, a to stimuluje jeho produkci.

A co čistokrevná plemena

Je zřejmé, že pro malé procento čistokrevných plemen určených pro chov není sterilizace řešením. Existují sice možnosti jako je hormonální stimulace, ta ale pro psa představuje velké riziko vzniku cukrovky a hnisavého zánětu dělohy, které ohrožují jeho život.

Pokud se rozhodnete fenu „připustit“, zvažte všechna rizika, následky a zodpovědnost, kterou s sebou péče o štěňata přináší. Poraďte se s veterinářem, jak nejlépe postupovat. To stejné platí i v případě, že se rozhodnete nechat fenku kastrovat.