Kožešinové farmy aneb proč musí ročně zemřít 20 tisíc mláďat
Zákaz kožešinových farem je velmi kontroverzní téma. Jestli nebude zbytečný záleží hlavně na zemích, které se připojí dále.
PŘEČÍST CELÝ ČLÁNEKZdravotní problematika morčat
Morčata tvoří větší podíl v léčení drobného zvířectva. Ne každý ví, že morče pochází z jižní Ameriky, kde obývá travnaté oblasti ve vysokých polohách And. Už Inkové domestikovali morčata a využívali je především jako zdroj potravy. Ve volné přírodě žijí morčata v dírách ve skupinách po 5 až 15 jedincích a živí se trávou a rostlinami, které přijímají především v ranních a večerních hodinách. Navzájem se dorozumívají hvízdáním. Páří se v každém ročním období a po graviditě, která trvá průměrně 65 dní, rodí samice 1 až 4 úplně vyvinutá mláďata.
Základní fyziologické údaje, které si může chovatel sám zkontrolovat
- Tělesná teplota 37–39 °C
- Tepová frekvence 300 pulzů/min.
- Dechová frekvence 100–150 dechů/min.
Další důležité fyziologické hodnoty
- Porodní hmotnost 50–110 g
- Tělesná hmotnost v dospělosti 700–1800 g
- Délka gravidity 65 dní
- Počet mláďat ve vrhu 1–5
- Chovatelská dospělost 3 měsíce
- Délka života 4–8 let
Kožní onemocnění u morčat
I tyto drobné savce napadají vnější paraziti. Jsou to především vši a všenky. Pokud jsou příčinou silného svědění vši, dají se velmi snadno pomocí lupy rozpoznat v srsti až 0,8 mm velké vajíčka hruškovitého tvaru nebo hnidy. Dospělé vši se přichytávají na srsti závěsným aparátem, takže se nedají vyčesat. Všenky jsou až 1 mm velké a velmi pohyblivé. Živí se, na rozdíl od vší, šupinami z kůže a sekretem kožních žláz, ale některé, stejně jako vši, sají krev. V terapii se uplatňují injekční preparáty obsahující ivermectin a kožní spreje a pěny s permetrinem. Velmi často se v chovech morčat vyskytuje i onemocnění svrabem. Napadení roztočem vyvolává silné svědění, změny na kůži v podobě zánětu a následné ztluštění kůže a vypadávání srsti. Zvířata hubnou, jsou nervózní a odmítají potravu. Veterinární lékař provede hluboký kožní seškrab a následné vyšetření pod mikroskopem. Léčba spočívá v aplikaci injekčního ivermectinu či spot-onu se selamectinem.
Zažívací problémy u morčat
Trávící aparát morčat je díky svému víc jako 2 metry dlouhému střevu a žaludeční a střevní pasáži, která může trvat až týden, velmi náchylný na nemoci. Střevní mikroflóra reaguje velmi citlivě na každou změnu krmiva, a proto musí tato změna probíhat pomalu a opatrně. Tympanie (nadmutí) se může objevit na jaře při prvním podávání zeleného krmiva, především tehdy, když je ho mnoho. Plyny, které vznikají při hnilobných procesech, roztahují žaludek a střeva. Zvířata jsou apatická, rychle dýchají a mají bolestivé a nafouklé břicho. Při léčbě se musí dodržet 24 hodinová hladovka a následně se podává jen seno, ke kterému se postupně přidává trochu zeleného krmiva. Veterinární lékař aplikuje morčeti injekci léku, který uvolňuje křeč hladké svaloviny. Enteritidy – záněty střeva - vznikají při poruchách střevní mikroflóry. Příčiny narušení složení střevních mikroorganizmů jsou rozličné, nicméně podstatnou změnu může vyvolat změna krmiva, krmivo s příliš nízkým obsahem hrubé vlákniny, perorální podávání antibiotik anebo odmítání přijmu krmiva více dní. Obnovení funkčnosti střeva provádíme tak, že prvních 36 hodin po výskytu problémů podáváme výlučně seno, které musí být kvalitní. Dále podáváme speciální přípravky, které obsahují probiotika. Případně si doma můžete vyrobit živé střevní bakterie. Získáme je tak, že v troše vody rozpustíme trus od zdravého morčete a podáváme je nemocnému morčeti jednorázovou stříkačkou přímo do dutiny ústní. Ztráty tekutin průjmem pomůže veterinář doplnit aplikací roztoku glukózy a elektrolytů. Na výstavbu nové střevní sliznice je nutné, aby morče přijímalo potravu.
Nedostatek vitamínu C
Vitamín C neboli kyselina askorbová by měla být důležitou součástí stravy morčat, protože právě morčata, opice a lidé si neumí vitamín C vytvářet. Chybí jim enzym zvaný L – glukonogamalaktonoxidáza. Jsou tedy plně závislí na příjmu z krmiva. U březích, kojících, rostoucích a nemocných zvířat jsou nároky na vitamín C ještě vyšší. Klinicky se hypovitaminóza projevuje krváceninami ve svalovině, na dásních, kloubech, na sliznicích. Mohou se uvolňovat zuby. Dalšími příznaky bývá zdrsnělá, nekvalitní srst, nechutenství, průjem, bolesti, zhoršující se hojení ran, kulhání, nechuť se pohybovat. Při delším nedostatku dochází k úhynům. Při hypovitaminóze se podává potrava bohatá na vitamín C, např. naklíčené obilí, čerstvá tráva a zelené krmivo a taky přídavek vitamínu do vody (100 mg na 100 ml vody).
