Domácí vařená strava pro psy: základní poučení

Základem jsou bílkoviny a tuky

Základ každé domácí dávky pro psa by měly tvořit suroviny živočišného původu, které poskytují především zdroj bílkovin a tuku, tj. maso, vnitřnosti, ryby, vejce, vybrané mléčné výrobky. Na doplnění se přidává rostlinný příkrm, který poskytuje zdroj stravitelných sacharidů a vlákniny. Ten se obvykle skládá z obilných produktů a zeleniny, případně i ovoce. Vzájemný poměr mezi rostlinnou a živočišnou složkou se může podle různých doporučení i podle typu psa lišit.

Poměr složek podle aktivity, kondice a stáří psa

Živočišné produkty by měly tvořit u dospělých psů asi 40–60 % z celkové dávky. Toto množství dostatečně pokryje jejich potřebu bílkovin a tuků. Aktivní, pracovně zatěžovaný pes, březí nebo kojící fena a štěně v období růstu by měli mít vyšší zastoupení živočišných produktů, zhruba kolem 70 % z celkové dávky.

• Celková hmotnost dávky by měla u dospělých psů představovat 2–3 % z tělesné hmotnosti.
• U psů malých a trpasličích plemen (pod 10 kg) je 3–4 % z hmotnosti.
• U štěňat do 4 měsíců věku by mělo celkové množství činit asi 10 % z tělesné hmotnosti.
• U štěňat 4–7 měsíců je to 6–8 % z tělesné hmotnosti.
• U starších štěňat je to kolem 4 %.
• U psů intenzivně pracovně zatěžovaných může denní dávka představovat až 6 % z tělesné hmotnosti.
• U březích fen v druhé polovině březosti je to 3–5 % z hmotnosti, u kojících fen 6–8 % podle počtu štěňat.

Tento výpočet celkové dávky je pouze orientační, je nutné sledovat tělesnou kondici psa a podle toho dávku upravit.

Přemýšlejte nad skladbou stravy

Jednotlivé živočišné produkty by se měly střídat, aby byla zachovaná dostatečná pestrost. Samozřejmě vždy v rámci toho, co psovi vyhovuje a co dobře snáší. Na druhou stranu příliš časté změny a zavádění nových druhů krmiv snižují stravitelnost krmné dávky a mohou vést k trávicím problémům. Základ by měla představovat kosterní svalovina (maso) doplněná dalšími složkami. Vnitřnostmi by se mělo krmit méně, měly by tvořit asi 5–15 % z celkové dávky. I když jsou z mnoha důvodů prospěšné, mohou obsahovat rezidua různých chemických látek a léčiv a játra mají i velmi vysoký obsah vitamínu A. Také ryby by se neměly dávat příliš často, i když představují velmi cennou složku psího jídelníčku. Mohou obsahovat těžké kovy a jiné toxické látky z vnějšího prostředí, proto by se neměly zařazovat do krmné dávky více než dvakrát týdně. Vejce a mléčné výrobky se dávají spíše na doplnění, nemusí být obsaženy v každé dávce. V rostlinném příkrmu by měl být podíl obilovin nebo jiných zdrojů škrobu a zeleniny zhruba 1:1, může se to ale měnit podle aktuální kondice psa. U psů se sklonem k nadváze je třeba zvýšit podíl zeleniny a snížit podíl obilovin, případně je zcela vynechat, u hubenějších zvířat je možné podíl vařených obilovin naopak zvýšit. Rostlinné zdroje sacharidů by se měly vařit odděleně od masa a jiných živočišných produktů. Zejména obiloviny a luštěniny vyžadují velmi důkladné povaření, zatímco živočišným produktům příliš dlouhý var škodí. Vaření zlepšuje stravitelnost sacharidů a likviduje některé antinutriční faktory obsažené v rostlinných surovinách.

Potraviny životu nebezpečné

Nikdy by se k přípravě krmné dávky pro psa neměly používat suroviny, které jsou pro něj jedovaté nebo jinak nebezpečné, například avokádo, hroznové víno nebo makadamové oříšky. Zcela nevhodné jsou pro psy také veškeré potraviny obsahující kakao. Theobromin z kakaa může vyvolat poškození ledvin a srdeční selhání. Cibule a v menší míře i česnek obsahují látky s obsahem síry (sulfidy), které mohou způsobovat hemolytickou anémii. Cibule je zcela nevhodná v syrové i vařené podobě, česnek je méně rizikový. Dále jsou nevhodné všechny kořeněné a solené potraviny. Ty mohou způsobit trávicí potíže, onemocnění jater a ledvin, záněty análních váčků nebo zhoršení kvality srsti. Luštěniny, čerstvý chléb, kapusta, kedlubny a květák by měly být do krmné dávky zařazovány pouze po malých dávkách, protože nadýmají.