VETERINÁRNÍ
PORADNA

ZAJÍMAVÉ
ČLÁNKY

ONLINE
PORADNA

Kočky a psi v zimě: pozor na podchlazení a omrzliny!

25.1.2017   

Odborník

Letošní zima nás všechny pořádně překvapila. Zvířata jakoby to tušila a ta, která žijí převážně venku, si pořídila ochrannou tukovou vrstvu. Ovšem jsou tu ještě domácí mazlíčci a právě u nich hrozí při současných velmi nízkých teplotách podchlazení a omrzliny.

Podchlazení mazlíčků v zimě

Jaká zvířata jsou ohrožena

  1. Malí psi, kteří oproti velkým psům musí vzhledem k ploše těla v porovnání s tělesnou hmotností vytvořit víc energie, aby se zahřáli.
  2. Štěňata a koťata, protože nemají dostatečně vyvinutou termoregulaci v prvních týdnech.
  3. Plemena psů, která mají řídkou srst.
  4. Jedinci, kteří se málo hýbou.
  5. Zvířata v neustálém průvanu.
  6. Psi a kočky s onemocněním pohybového aparátu, kteří dlouhodobě leží na podložce na studené zemi.

Zvířata mají přirozené obranné schopnosti, jak chladu odolat. Zvýší látkovou výměnu, aktivují krevní oběh a svalovou aktivitu - třes, čímž zvyšují vlastní produkce tepla. Zježená srst zároveň brání snižování tělesné teploty.

Jak začínající podchlazení vypadá?

  1. V první fázi ochlazování ještě fungují ochranné mechanismy: zrychlené dýchání a pulz, zúžení periferních cév.
  2. Při vnitřní tělesné teplotě 34 °C nastupuje takzvané stadium vyčerpání. Pulz a dýchání se zpomalí, svaly tuhnou a dochází k poruchám vědomí. Pokud teplota ještě klesá, vznikají poruchy mozkových funkcí a mizí reflexy.
  3. Od tělesné teploty 27 °C zvíře umírá na podchlazení následkem zastavení srdce a dýchání.

Podchlazení nastává mnohem rychleji ve vodě, protože voda odvádí teplo mnohem rychleji než vzduch.

Jak poskytnout první pomoc podchlazenému zvířeti?

Jako první je potřeba zabránit dalšímu ochlazování. Zahřívání provádějte pomalu a šetrně.

  1. Přemístěte zvíře na teplejší místo, ale ne do silně prohřátého prostředí.
  2. Zkontrolujte a případně zajistěte životní funkce.
  3. Dojde-li k zástavě srdce a dechu, přistupte urychleně k resuscitaci.
  4. Změřte teplotu, abyste zjistili stupeň podchlazení.
  5. Zvíře můžete zabalit do deky nebo záchranářské fólie. Pomoci si můžete také vlhkým teplým vzduchem, v domácích podmínkách lze s rozumnou mírou použít fén (pozor na popáleniny).
  6. Na periferie lze použít i ohřátou podušku, kterou přiložíte na vnitřní stranu stehen.
  7. Psům při vědomí, kteří mají zachovaný polykací reflex, můžete nabídnout masový vývar, který přijímají raději než teplou vodu.
  8. Silně podchlazené zvíře co nejrychleji přesuňte k veterináři, který zajistí přísun kyslíku a centrální zahřátí těla díky teplému infuznímu roztoku. Zvěrolékař provede další vyšetření a následnou terapii.

Co rozhodně nedělejte!

  1. Neumísťujte zvíře do velmi vyhřáté místnosti, před horký radiátor, nesprchujte ho teplou vodou.
  2. Nemasírujte zvíře příliš silně, ani s ním prudce nehýbejte. Tělo si během podchlazení tvoří z periferních (okrajových) částí těla izolující obal, který chrání jádro těla a jeho důležité životní orgány před podchlazením. Prudkým pohybem nebo masáží dojde k náhlému rozšíření cév, studená krev se rozproudí k důležitým orgánům a způsobí šok.
  3. V žádném případě nepodávejte zvířeti alkohol! 

Omrzliny u mazlíčků

Při silném mrazu anebo při dlouhodobém ochlazování vzniká lokální poškození tkání. Nejvíce a nejčastěji postižená jsou tělesná zakončení – uši, tlapky, konec ocasu, kůže šourku a prsní bradavky. Tato místa jsou nejvíce vystavena chladu a jen velmi málo izolována tukem a svaly.

Co se děje v těle zvířete

Dochází k zúžení cév, snižuje se prokrvení a následuje pomalé odumírání tkání. Kůže se zbarví do modro-červena, vznikají puchýře a tkáň tuhne. Počáteční bolestivost přechází do necitlivosti. Na základě příznaků se omrzliny dělí do několika stupňů. V prvních dnech se jednotlivé stupně obyčejně ještě nedají rozlišit a trvá nějaký čas, než se zjistí, která tkáň se vyhojí a která definitivně odumře.

Co můžete udělat, pokud má zvíře omrzliny?

Podchlazená a omrznutá tkáň je mimořádně citlivá, a proto se musí ošetřovat s náležitou opatrností.

  1. Nejprve zabraňte dalšímu ochlazování a zvíře uložte do teplé místnosti.
  2. Pokud je zvíře zároveň podchlazené, má absolutní přednost řešit nejprve to a potom teprve omrzliny.
  3. Postižená místa nesmíte v žádném případě masírovat ani potírat sněhem.
  4. Postupné prohřívání míst s omrzlinami provádíme koupelí v teplé vodě. Vodu postupně ohřívejte až na 40 °C v průběhu 30 minut.
  5. Na omrzliny nepoužívejte fén.
  6. Můžete si pomoci lehkým obvazem, který zabrání zvířeti, aby si bolestivá či necitlivá místa olizovalo nebo dokonce ohryzávalo. Tkáň je citlivá i na tlak, a proto ji dobře podložte.
  7. Po poskytnutí první pomoci vyhledejte veterinárního lékaře, který rozhodne o dalším postupu, zejména v oblastech odumřelé tkáně.

Jak se vám článek líbil?

Hodnocení čtenářů: 83% (hlasů: 106)

Témata

Autor článku

25.1.2017

NAPOSLEDY PŘEČTENÉ ČLÁNKY

Králík jako nový člen domácnosti: s čím je potřeba počítat?

Pořídit si králíka jako domácího mazlíčka může mít hned několik výhod, je ale potřeba počítat i se starostmi. Králíci se dají dobře ochočit a dost možná je pro mnoho lidí lákavá i představa nenáročného chovu, nízká pořizovací cena a také relativně nízké náklady na chov. A v neposlední řadě bývá králíček velmi často jako roztomilý dárek pro děti. Co tedy od tohoto chlupáče očekávat?

Hobby

Pes sežral vařené kuřecí kosti, co s tím?

Jen na chvíli jste se vzdálili z kuchyně a když se vrátíte, je už pozdě. Pečené kuře vytažené z trouby je pryč. Zloděj sedí na zemi, lapá po dechu a vypadá docela šťastně. Vy jste se mezitím několikrát vyděsili a hlavou se vám začaly honit možné scénáře, co se teď s vaším čtyřnohým přítelem bude dít, protože přece snědl zakázané vařené kuřecí kosti!

Hobby

Psí paspárek: pátý prst, který je potřeba odstranit?

Podívejte se na tlapku svého psa. Kolik vidíte drápků? Většina psů má čtyři na zadních končetinách a pět na obou předních končetinách. Ten drápeček navíc na vnitřní straně zadní nohy se jmenuje paspárek. Víte, proč ho pes má a jestli ho má mít?

První pomoc

První pomoc: poranění drápu nebo paspárku

Poranění packy, polštářků a drápů patří k nejčastějším zvířecím zraněním. Zvíře si poraní dráp nejčastěji při hře, na vycházkách v kamenitém terénu nebo když hrabě na zahradě. Poranění drápu není život ohrožující stav, je to však nepříjemný a většinou krvavý zážitek pro vás i vaše mazlíčka.

ZOBRAZIT DALŠÍ ČLÁNKY
  Položit dotaz do poradny

REGISTRACE

Můžete se zaregistrovat přes Facebook

BĚŽNÁ REGISTRACE

Vložte platný email.

Heslo musí mít minimálně 6 znaků.

Zadaná hesla se neshodují.

Tento email je již zaregistrován.
Zvažte využití funkce zapomenuté heslo.

Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.

Děkujeme za registraci!
Pokyny k aktivaci účtu najdete v emailu. Bez aktivace se nelze přihlásit!

REGISTROVAT SE

Registrací souhlasíte se zpracováním osobních údajů a přihlášením k našemu skvělému newsletteru.
Děkujeme!

PŘIHLÁŠENÍ

Můžete se přihlásit přes Facebook

BĚŽNÉ PŘIHLÁŠENÍ

Vložte platný email.

Přihlášení bylo neúspěšné.

Nastala neznámá chyba.
Kontaktujte nás prosíme na info@radaveterinare.cz. Děkujeme.

Přihlášení bylo úspěšné!

PŘIHLÁSIT SE

Ještě u nás nemáte účet?