To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou. Anebo ano?

Blechy nejsou ukazatelem špatné hygieny

Paradoxně nacházíme u psů v daleko větší míře blechu kočičí než blechu psí či lidskou. Příležitostně parazitují na psech i blechy králičí, blechy ježčí a blechy slepičí. Díky ne příliš dobré informovanosti o tomto problému mají mnozí chovatelé, kteří najdou blechu na svém psovi, pocit špatné hygieny a určitého odsouzení v očích jiných pejskařů a kolegů chovatelů. Proto bych ráda vysvětlila problematiku těchto nepříjemných malých parazitů.

Máme až sto druhů blech

V hmyzí živočišné říši existuje přes sto druhů blech. Pro domácí masožravce (psy a kočky) má význam pouze několik málo jejich zástupců, všechny tyto druhy ale mohou napadnout i člověka. Blecha prodělává při svém vývoji takzvanou dokonalou přeměnu. Znamená to, že vývoj jde postupně – od nakladeného vajíčka přes kuklu až po dospělce. Páření a následné kladení vajíček stimuluje u blech napití se krve hostitele. Bleší vajíčka nejsou lepivá, takže volně vypadávají ze srsti a kontaminují okolní prostředí. Od jedné samičky jich může být za její život až 500 kusů.

1. Stádium kukly je zajímavé tím, že může v jakémsi zimním spánku přežívat několik měsíců až jeden rok, přičemž zakuklená larva často přezimuje a dospělec se vylíhne za příznivých klimatických podmínek až v dalším roce na jaře.
2. Larvy blechy žijí na různých místech, například ve štěrbinách podlahy nebo v postelích, kde je dostatek prachu a organických látek, které jim slouží jako potrava. Celý složitý vývoj trvá v našich podmínkách asi měsíc.

V hmyzím měřítku se blechy dožívají značného stáří, a to až půl roku. Navíc je tento parazit mistrem v hladovění. Má velmi objemný žaludek, který se může několikanásobně zvětšit a pojmout velké množství krve "do zásoby". Po kousnutí blechou nejen že zůstává na kůži bolestivé místo po vpichu, ale do zvířete se spolu s blešími slinami dostanou i takzvané hapteny, což jsou látky schopné vyvolat v organismu imunitní odpověď. Organismus, který začne být postupně na kousnutí a na hapteny bleších slin přecitlivělý, reaguje silnou svědivou odpovědí. Škrabáním si zvíře zanáší do kůže různé mikroorganismy a následně vznikají až hnisavé záněty kůže. Objevují se zarudlá místa pokrytá strupy a slepenci chlupů a vlivem neustálého škrábání, lízání a vykusování kůže zhrubne a stává se tlustší. Typickým místem lokalizace kožních změn při zablešení je pruh prořídlé srsti se zarudlou kůží, táhnoucí se od kořene ocasu podél páteře k hlavě. Teoreticky stačí i jedno bleší kousnutí, aby se u vnímavého jedince vyvolaly ošklivé svědivé kožní změny.

Jak se blechám bránit a ubránit

A co proti těmto záškodníkům dělat? V dnešní moderní době je pomoc poměrně snadná, odpadá nám složité šamponování, máčení a pudrování. Stačí se držet následujících kroků:

1. Správná diagnostika blech - v domácím prostředí vám stačí hustý hřeben, bílý ubrousek a trocha vody. Srst zvířete pečlivě vyčešeme a to, co nám ulpí na hřebeni, přeneseme na mokrý bílý ubrousek a rozetřeme prstem. Hledáme bleší trus. Ten vypadá jako malá zrnka máku, a jelikož se většina nasáté krve vyskytuje v trusu blechy, tak nám okolo zrnek na mokrém ubrousku vznikne hnědočervené zbarvení ze zbytků krevního barviva nasáté krve.
2. Odstranění blech na zvířeti - existuje spousta přípravků, které se dají pořídit u veterinárního lékaře a někdy dokonce v lékárně. Vždy je důležité respektovat druh zvířete (pro kočky mohou být některé psí přípravky toxické), věk zvířete (u štěňat, koťat musíme používat určitou účinnou látku, množství přípravku), hmotnost (abychom zvíře nepředávkovali) a zdravotní stav (u zvířat nemocných musíme postupovat obezřetněji, stejně tak i u březích či kojících). Musíme si v příbalovém letáku k výrobku bedlivě prostudovat omezení pro jeho použitelnost. Nevíte-li si rady a máte pochybnosti, neváhejte se zeptat veterináře. Na trhu je nepřeberné množství přípravků a způsobů aplikace. Velmi oblíbenou se stala takzvaná forma spot-on. Jsou to malé pipetky naplněné tekutinou, které se vykápnou na kůži v oblasti lopatek. Z těch velmi účinných látek jmenuji především fipronil, permetrin, selamectin či imidacloprid. U štěňat doporučuji použít přípravky ve spreji, vzhledem k snadnému dávkování. V dlouhodobé strategii ochrany proti blechám jednoznačně vedou kvalitní antibleší obojky s obsahem imidaclopridu, flumetrinu, propoxuru, deltametrinu a jejich kombinace. U většiny platí, že čím vyšší kvalita přípravku, tím vyšší cena. Nově přišly na trh také léčiva ve formě tablet. Jsou velmi účinná a vzhledem k tomu, že spousta jiných účinných látek v dnešní době přestává na blechy fungovat, staly se velkým hitem.
3. Asanace - je nutné si pamatovat, že 95 % blech žije ve vnějším prostředí, proto je likvidace dospělých blech, kukel a vajíček vyskytujících se v okolí vašich mazlíčků naprosto nezbytnou součástí "protibleší války". Lze jí provést chemicky, tedy cestou přímé likvidace parazitů a jejich vývojových stádií postřikem nebo vytřením prostředí vhodným preparátem. Používáme přípravky s účinnou látkou permetrin, tetramethrin a cypermethrin. K úspěšnému ozdravění prostředí a prevenci patří i časté luxování, praní a mechanická očista povlaků, psích pelíšků a koberců. Jen upozornění pro chovatele koček – ne každý přípravek je pro kočky bezpečný, proto čtěte příbalové informace!

Dospělá blecha bývá (ne vždy) mezihostitelem vývojového stadia tasemnice psí. Pozře-li pes při vykusování srsti takto nakaženou blechu, tak se v jeho střevě později vyvine dospělá tasemnice, která zvíře dále zdravotně trápí. Při infestaci psa blechami by měl jeho majitel vždy s veterinárním lékařem konzultovat vhodnost a možnosti odčervení.

Přeji vám hodně úspěchů v boji proti bleším potvůrkám!