První pomoc: když má zvíře zánět

Co jsou záněty

Zánět je obrannou reakcí organismu na poškození tkáně – infekční, fyzikální a chemické a gangrenózní. Zánětlivá odpověď organismu probíhá nejprve lokálně a poté následuje systémová odpověď. Cílem zánětlivé reakce je ohraničení poškozeného ložiska, nastartování imunitního systému a eliminace šíření do okolí.

Infekční zánět – za jeho vznik mohou mikroby jako bakterie, viry, plísně nebo i parazité.

Fyzikální poškození – mezi takové poškození patří popáleniny, omrzliny, traumata a úrazy.

Chemické poškození – nastává v případě, kdy se zvíře poleptá o nějakou chemikálii.

Gangrenózní zánět – zánět podmíněn ischemií (nedokrvením) nebo nekrózou (odumeřením) tkáně. Fyziologicky tam řadíme vyschnutí pupečníku, patologicky poté vlhkou a plynatou sněť, na kterých mají podíl bakterie zapříčiňující hnilobu tkáně. 

Pokud jde o zánět lokální, který je viditelný, jako například zanícení kousné rány, tak jsou viditelné hlavní příznaky zánětu – zčervenání, otok, bolestivost, zvýšení teploty v daném místě a porucha funkce. Zčervenání, otok a zvýšení teploty souvisí se zvýšeným průtokem krve, který do místa žene imunitní buňky.

Čtěte více
První pomoc: poranění drápu nebo paspárku

Nejčastějším lokálním typem zánětu je utvoření abscesu

Absces je vytvořená dutina vyplněná hnisem. Abscesy jsou nejčastěji spojené s bakteriální infekcí způsobené stafylokoky nebo streptokoky, ale může se na jejich vzniku podílet i jakákoliv jiná bakterie. Absces vzniká, když se do organismu dostanou bakterie a tělo není dostatečně rychlé, aby infekci vyřešilo, vytvoří tedy dutinu pro zamezení šíření a ta se díky bakteriím plní hnisem. Bakterie se do organismu dostávají díky poranění – cizí těleso, pokousání, trauma, úraz a další případy kdy dojde k narušení kůže. První pomocí při abcesu je namazat ho černou mastí a nebo ho nechat volně, takzvaně uzrát. Nejprve totiž hnis připomíná zubní pastu a poté až řídne. A dáte mi za pravdu, že vypouštění zubní pasty pomocí jehly a stříkačky zrovna nepůjde. Proto se neděste, že veterinární lékař bude čekat, až absces uzraje a až poté ho vyčistí. V horším případě se absces může změnit ve stav zvaný flegmóna, kdy se dutina s hnisem provalí dovnitř a infekce se šíří do okolních tkání absolutně nekontrolovatelně. Bakterie se tak snáze mohou dostat do krve a způsobí její otravu – sepsi.

Záněty systémové neboli infekce

Infekce se může vyskytnou v jakékoliv orgánové soustavě nebo v několika soustavách naráz. Různé bakterie, viry i parazité často mívají predilekční (oblíbená) místa v těle a tam se sdružují. Stafylokoky a streptokoky nacházíme na kůži, E.coli, Campylobakter nebo Salmonellu ve střevech, v močovém měchýři se velmi líbí Klebsiellám. Na rozdíl od lokálního zánětu se systémové infekce projevují celkovými příznaky. Pacient má v první řadě horečku a dále se příznaky odvíjejí od zasažené orgánové soustavy. Průjem při infekci střev, zvracení u infekce žaludku, časté močení při onemocnění močových cest, hnisání očí při zánětech spojivek, kašel při infekci dýchacích cest a mnoho dalších.

První pomoc při zánětu

V každém případě, když máte podezření na systémovou infekci navštivte veterinárního lékaře. Některé infekce mohou být slabé a zvíře se s nimi vypořádá samo a vy budete pozorovat jenom 1–2 denní nevolnost, neochotu si hrát a teplotu. Jiné infekce se ale neobejdou bez klinického vyšetření, určení patogenu a nasazení antibiotik a dalších léků. První pomocí je tedy zajistit mazlíčkovi, kterému není dobře, klid, teplo, dostatek tekutin a kvalitního krmiva. Při nelepšícím se stavu určitě vezměte zvíře k veterinárnímu lékaři.

Čtěte více
První pomoc: jak ošetřit zvířeti řeznou ránu