Cukrovka u psa

Dny se pomalu krátí, pryč jsou teplé dlouhé letní večery. Ve vlhku a při nižších teplotách se velmi dobře daří virům a virózám. Na podzim také opadávají plody ze stromů, a to může skýtat nebezpečí pro psy. Ať už chodíte do polí a luk, nebo jen do nejbližšího parku, nezapomeňte, že i váš pes potřebuje v tomto období zvýšenou péči.

Alergie jsou ve veterinární medicíně velkým problémem. Projevy může vyvolat velká řada alergenů. Mezi ty nejčastější patří stromy, trávy a pyly a dále znečištěné životní prostředí, roztoči nebo jídlo. Psi a kočky podléhají alergiím stejně jako my, jen nám nedokáží říct, jak se cítí.

Přinesli jste si domů roztomilé štěňátko a těšíte se, jak spolu budete zažívat krásné chvilky. Ze štěňátka se postupně stane váš parťák, a vy si spolu budete užívat dlouhé procházky sluncem prozářenou krajinou… Prostě idylka. Aby tato idylka trvala co nejdelší dobu, je potřeba tomu jít trochu naproti a nic nenechat náhodě. O své tělo se taky staráme, když nás něco bolí, snažíme se to řešit. Pes má tu smůlu, že neumí o své bolesti mluvit. Proto v některých případech poznáme, že je něco špatně až pozdě.

Přijde vám, že se váš čtyřnohý kamarád drbe častěji, než by bylo zdrávo? Nemusí jít nutně o zvířecí parazity, za nepříjemnostmi může být třeba alergie. Domácí mazlíčci, trpí alergiemi například na trávu, pyl, prach či roztoče. Ničím neobvyklým není bohužel ani potravinová alergie, která se v posledních letech objevuje čím dál častěji.

V živočišné říši žije 4–5 % parazitů a to ze 1,7 milionů dosud popsaných druhů živočichů. Přesný počet cizopasníků nebudeme vědět, dokud nebudou popsáni všichni hostitelé. Počet ovšem není podstatný. Mnohem důležitější je informace, že množství parazitů převyšuje počet volně žijících druhů zvířat. Většina hostitelů má více cizopasníků, u člověka je jich popisováno nejméně 149 druhů. Dokonce i někteří parazité jsou současně hostiteli dalších parazitů.

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.