Historie nemoci
První případ se datuje z roku 1626, kdy italský šlechtic z Milána popsal nález červů v srdci svého loveckého psa. V minulosti se tito parazité vyskytovali pouze v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem – relativně často ve Francii, Itálii a Španělsku, ale v souvislosti s globální změnou klimatu a migrací lidí i zvířat se s onemocněním můžeme nyní běžně setkat i v našich zeměpisných šířkách. V roce 2005 byl zaznamenán výskyt v České republice na Břeclavsku.
Jak se nemoc projevuje
Srdeční dirofilarióza je způsobena druhem Dirofilaria immitis. Dospělci jsou oblí, bílí červi o délce až 30 cm.
Vývojový cyklus parazita:
- Samice, které sídlí v pravé předsíni či v plicnici, produkují larvičky přímo do krevního oběhu. Larvičky se nazývají mikrofilárie.
- Vývoj parazita probíhá přes komára (rody Culex, Aedes a Anopheles). Sáním krve nemocného zvířete komár nasaje mikrofilárie, v jeho těle dojde během 14 dní k jejich přeměně z neinfekčního stádia na infekční larvičky, které komár při dalším sání předává spolu se sekretem slinných žláz novému hostiteli (venkovní teplota musí být vyšší než 15 ˚C).
- Infekční mikrofilárie proniknou při bodnutí do budoucího hostitele, kde migrují v podkožní a svalové tkáni. Během 70–110 dní larvy ukončí migraci a pronikají do krevního oběhu. Přesídlují do plicních arterií, kde další tři měsíce dozrávají.
- Larvičky také mohou přecházet placentou a nemocná fena tak může nakazit štěňata.
- Pohlavně zralé, schopné kopulace a produkce mikrofilárií jsou dirofilárie nejdříve za 6–7 měsíců po infekci definitivního hostitele.
- Dospělí jedinci mohou žít v srdci 5 a více let.
Nemoc je přenosná na člověka a pokud se neodhalí včas, pes na ni umírá. Zdrojem infekce je komár.
Jak vypadá nemocný pes
Jestliže je v srdci pouze několik dospělých jedinců, je zvíře častěji unavené, především po zátěži, a občas kašle. Pokud se jedná o silnou infekci a v srdci se nachází velký počet parazitů, i příznaky jsou závažnější. Pes je vyhublý, má bledé sliznice, kašle, zrychleně dýchá, má nekvalitní srst a může i omdlévat. Jestliže vlasovci vnikají i do zadní duté žíly, může dojít ke zhoršenému průtoku krve, následnému jaternímu selhání a smrti. Velmi často dochází k úmrtí i následkem tromboembolie.
Jak veterinář pozná, že může jít o srdeční červivost
Veterinář se vás pravděpodobně zeptá, jestli jste v posledních týdnech a měsících navštívili jižní země. Největší výskyt této nemoci je v Evropě v oblasti údolí řeky Pád v severní Itálii. V současné době však bylo toto onemocnění zachyceno i na jižní Moravě u psů, kteří nikdy necestovali. Vzniku onemocnení napomáhá výskyt komářích kalamit (Břeclavsko). Diagnostika onemocnění se skládá z anamnézy, klinického, rentgenologického a ultrasonografického vyšetření srdce. Larvičky (mikrofilárie), které cirkulují v krevním oběhu, lze prokázat na základě krevního nátěru. Další možností jsou laboratorní testy a sérologické vyšetření.
Jak nemocnému zvířeti pomoci?
Nejvhodnější terapii veterinář zvolí dle individuálních potřeb pacienta. Je třeba odstranit jak dospělé hlístice, které se musí vyoperovat, tak i cirkulující mikrofilárie. Zvíře se musí chránit proti tromboembolickým komplikacím.
Prevence onemocnění
Vhodnou prevencí je pravidelná aplikace preparátů, a to v měsíčních intervalech po celé období, kdy jsou komáři aktivní. Jestliže cestujete do zemí, kde nemoc hrozí, poraďte se o preventivním ošetření vašeho zvířete s veterinárním lékařem. Těžká infekce je jen obtížně léčitelná a většinou končí smrtí psa.
Pozor, nemoc patří mezi zoonózy – je přenosná na člověka
Člověk, stejně jako někteří další savci, je náhodný hostitel, ve člověku však larva nedospěje. Zdrojem infekce je komár. U člověka se larva nejčastěji zachytí v podkoží, oku nebo v plicích, kde vytváří uzlíky. Přesto se dirofilarióza řadí mezi nebezpečné zoonózy a terapie je pouze chirurgická.
