Zavřené oči želva zelenavá

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Pořízení domácího zvířete je vždy složitým rozhodnutím a měli byste tak učinit pouze tehdy, jestliže jste si vědomi nejen všech radostí, ale především povinností. Musíte zvážit, jaký druh želvy je pro vás nejvhodnější, kde ji seženete a vaše finanční a časové možnosti.

Poměrně často se můžete dočíst na různých diskuzních fórech či sociálních sítích o tom, jak někteří ,,chovatelé“ přímo doporučují nosit svého miláčka želvu s sebou do práce či na výlet z důvodu lepší adaptace a také poznání se navzájem. Jak to tedy je?

Specifické požadavky na podmínky chovu jsme si řekli v předchozím článku. Výživa je neméně důležitá, protože se výrazně podepisuje na zdraví želvičky. Podělím se s vámi o vlastní zkušenost skladování rostlin v chladnějších měsících, kdy je obtížnější natrhat je na louce.

Pokud želvičku chováme převážně v teráriu na měkkém povrchu a krmíme měkkou stravou, může časem dojít k přerůstání horní části zobáku a prodlužování drápků. Ve volné přírodě se želva totiž pohybuje na rozmanitém povrchu a hrubé a tvrdé časti jako jsou kameny, písek, štěrk a skály jí pomáhají zobák a drápky obrušovat.

Máte pocit, že si váš veterinář účtuje za každou návštěvu příliš mnoho peněz? Možná to nebude tak úplně pravda, přestože nepopíráme, že návštěva lékaře, který vašemu mazlíčkovi pravidelně i nepravidelně pomáhá, se může prodražit. Přemýšleli jste nad tím, proč někdy stojí tolik?