Vodní želva

Když si pořídíte svou první suchozemskou želvičku, měli byste pro ni mít připravené terárium a případně také venkovní či balkónový výběh. Převoz je pro ni velmi stresující. Myslete proto na to, aby byly podmínky co nejlepší.

Minule jsem vám stručně popsala želvy rodu Testudo, nyní se s vámi podělím o zkušenosti a informace s rodem Geochelone.

Poslední říjnové, a zatím slunečné dny, můžete vyrazit za poznáním na Výstaviště v Lysé nad Labem, kde se 26.–30. října 2016 koná celostátní výstava exotické fauny a flóry.

Abych vám pověděla o želvách trochu víc, nejen o našem zelenavém Joym, rozhodla jsem se sepsat pár informací i o ostatních zástupcích rodu Testudo.

Veterináři to nemají lehké, pacienti jim nemohou vysvětlit, co je trápí, mají málo času, někdy i nepříliš přátelská zvířata a diagnostika onemocnění hned několika živočišných druhů může být zkrátka stresující. Abyste ulehčili situaci v ordinaci všem zúčastněným, zkuste se vyvarovat následujícím zlozvykům.

Pokud želvičku chováme převážně v teráriu na měkkém povrchu a krmíme měkkou stravou, může časem dojít k přerůstání horní části zobáku a prodlužování drápků. Ve volné přírodě se želva totiž pohybuje na rozmanitém povrchu a hrubé a tvrdé časti jako jsou kameny, písek, štěrk a skály jí pomáhají zobák a drápky obrušovat.