Šedavý krunýř u vodní želvy

Abych vám pověděla o želvách trochu víc, nejen o našem zelenavém Joym, rozhodla jsem se sepsat pár informací i o ostatních zástupcích rodu Testudo.

,,No tak fajn, fajn. Koupíme si želvu,“ říká můj manžel. Já s nadšením sedám nad knížky s co nejvyšším počtem obrázků a pídím se po tom, jak že vlastně jednotlivé druhy vypadají, a to zejména kvůli našim dvěma dětem.

Každá želvička je originál, některé jsou ale originální natolik, že se narodí s anomálií krunýře. Ve většině případů je tato anomálie provází celý život. Naštěstí existuje několik způsobů, jak želvě pomoci i v domácích podmínkách – jedná se pouze o malé úpravy deformací, s těmi rozsáhlejšími bychom měli navštívit veterináře.

Poměrně často se můžete dočíst na různých diskuzních fórech či sociálních sítích o tom, jak někteří ,,chovatelé“ přímo doporučují nosit svého miláčka želvu s sebou do práce či na výlet z důvodu lepší adaptace a také poznání se navzájem. Jak to tedy je?

Jak zabezpečit želvičku během dovolené, řeší každý její majitel. Pokud jedete jen na pár dní, pak můžete želvu nechat v její ubikaci a pouze upravit prostředí tak, aby želva pár dní vydržela bez vás. Vždyť v přírodě také nejí a nepije každý den.

Specifické požadavky na podmínky chovu jsme si řekli v předchozím článku. Výživa je neméně důležitá, protože se výrazně podepisuje na zdraví želvičky. Podělím se s vámi o vlastní zkušenost skladování rostlin v chladnějších měsících, kdy je obtížnější natrhat je na louce.