zvracení u po psa po podání odčervovací tablety

První věc, kterou byste vždy měli sdělit svému veterináři je, zda byl pes v zahraničí a kde. Z pohledu infekce onemocněním přenášeném klíšťaty, je to velmi zásadní informace. Pokud pes do zahraničí necestoval, ale cestoval na jižní Moravu, sdělte to, prosím, také. Moravu pochopitelně nepovažujeme za zahraničí, bohužel ale, někteří, donedávna „exotičtí“ parazité, ji pomalu také pojímají za vlastní a to z důvodu vyšších průměrných teplot.

Když je vašemu psovi zle, jako první byste měli volat veterináře. Zdánlivě zanedbatelné příznaky jsou někdy projevem vážnějšího zdravotního problému, na který domácí léčba nezabere, nebo dokonce napáchá víc škody než užitku. Pokud ale psa trápí jen maličkost, třeba suchá kůže nebo mírně podrážděný žaludek, domácí léčivé prostředky mohou pomoci.

Dnes máme široký výběr antiparazitárních preparátů působících proti blechám a klíšťatům. Tito parazité dokáží psa i kočku pořádně potrápit. Kromě toho, že sají krev, mohou být zdrojem přenosných onemocnění a přenašečem vnitřních parazitů, mohou na ně vznikat velmi nepříjemné alergické reakce. Každá forma má své klady i zápory.

Psinka byla zavlečena z Ameriky do Evropy v 18. století. Nejčastěji se vyskytuje ve formě plicní, střevní, nervové, někdy i v kožní formě. Pes na ni ve většině případů bohužel umírá.

Do určitého věku je u štěněte pojídání výkalů tak nějak normální, většinou to má odkoukané od mámy z pelíšku. Toto však nemusí být jediný důvod. Štěně se může nudit, může mít nedostatečnou výživu nebo třeba hlad. Pokud potíže přetrvávají, je potřeba je řešit, jinak se může pojídání výkalů stát celoživotním zvykem.

Poranění tlapek může být celá řada. Od malých třísek nebo travních osin, odřenin, které poraní pokožku, až po pokousání jiným zvířetem, napíchnutí se na cizí předmět nebo pořezání polštářků. Téměř vždy se jedná o infikovaná zranění.