Zdraví plemene

Zuby zvířat mají obecně více funkcí než zuby lidské. Především masožravci je používají k chytání, držení, nošení, kousání, drcení a dalšímu mechanickému zpracování potravy. Kromě žvýkacích funkcí jsou zuby rovněž používány k obraně, útoku i při rozmnožovacím chování. Zuby dočasné jsou později vyměněny za zuby trvalé, přetrvávající po celý život.

Otravy psů a koček, kterou způsobují jedy antikoagulační rodenticidy využívané k hubení hlodavců, patří k nejčastějším otravám vůbec a jsou také velmi častým důvodům k návštěvě veterináře. Víte, jak se otrava projevuje a jak máte zvířeti poskytnout první pomoc?

Štěňata mají obrovskou spoustu energie, jsou přirozeně zvídavá a baví je objevovat svět okolo sebe. Díky těmto vlastnostem je s nimi zábava, ale současně tak váš malý společník může snadno přijít k úrazu. Příprava domova na příchod štěněte je v mnoha ohledech podobná zabezpečení domácnosti, ve kterém se pohybuje batole. S následujícími tipy ochráníte své štěně, ale řada těchto rad platí také pro dospělé psy.

Když je vašemu psovi zle, jako první byste měli volat veterináře. Zdánlivě zanedbatelné příznaky jsou někdy projevem vážnějšího zdravotního problému, na který domácí léčba nezabere, nebo dokonce napáchá víc škody než užitku. Pokud ale psa trápí jen maličkost, třeba suchá kůže nebo mírně podrážděný žaludek, domácí léčivé prostředky mohou pomoci.

Kdy jste naposledy vyměnili své kočce písek v toaletě a psovi pořádně umyli misku? Naše mazlíčky zbožňujeme, proto je také máme, jejich přítomnost s sebou ale přináší navíc bakterie a roztoče, a tedy i vyšší nároky na hygienu. A co teprve tehdy, když máte děti. Čistá domácnost je zdravá domácnost a o domovu se zvířátky to platí dvojnásob. Zoonózy totiž v nečistém prostředí číhají na každém kroku.

Stejně jako lidská medicína, i ta veterinární se vyvíjí neuvěřitelným tempem – takovým, že veterinář, který chce držet krok se všemi novými možnostmi diagnostiky a léčby, se musí neustále vzdělávat. Specializace veterinářů na jeden konkrétní obor jsou stále častější. Nepřekvapí tedy, že kromě chirurgů a ortopedů existují také veterináři internisté nebo rovnou onkologové.