Vypadávání chlupů

Lymeská nemoc je jedním z nejčastějších onemocnění přenosných klíšťaty. Symptomy se ale projevují jen u 5–10 % postižených psů. Nemoc ale napadá také kočky a hospodářská zvířata. Pokud se infekce rozvine v onemocnění, je nejčastějším příznakem kulhání a špatná chůze, způsobena zánětem kloubů. U psů se také může objevit ztráta chuti k jídlu a deprese. Vážnější komplikace mohou zahrnovat poškození ledvin a ojediněle onemocnění srdce nebo nervové soustavy.

Život nepřináší jen samé radosti. I zkušenému chovateli se může stát, že fena po porodu zemře v důsledku komplikací, nemá dostatek mléka či štěňata z nějakého důvodu odmítá. Odchov štěňat bez matky není snadný a budete potřebovat velkou dávku trpělivosti, dá se to ale zvládnout.

Ani psům a kočkám se rakovina nevyhýbá. Například spinocelulární karcinom neboli karcinom skvamózních buněk je velmi častý zhoubný novotvar kůže psů a koček. Vyskytuje se u starších zvířat, průměrně u psů ve věku 8 let a u koček ve věku 12 let.

Tato věta je v lidské populaci hodně oblíbená, ale bohužel ne zcela přesná. Zablešení je problém především zvířecí. Ale i člověk bývá napaden blechami, a to především tehdy, když není přítomno zvíře, na kterého by blecha skočila a upřednostnila jeho krev před krví lidskou.

Do určitého věku je u štěněte pojídání výkalů tak nějak normální, většinou to má odkoukané od mámy z pelíšku. Toto však nemusí být jediný důvod. Štěně se může nudit, může mít nedostatečnou výživu nebo třeba hlad. Pokud potíže přetrvávají, je potřeba je řešit, jinak se může pojídání výkalů stát celoživotním zvykem.

Málokterá zranění domácích mazlíčků jsou tak traumatizující, bolestivá a způsobují takové trvalé následky jako popáleniny. Na rozdíl od jiných poranění jsou popáleniny charakteristické tím, že poškozují tkáň; někdy nevratným způsobem. Je proto důležité domácnost zabezpečit tak, aby mazlíčci nepřišli k úhoně.