týká se fenky

Možná si říkáte, jaká péče o zuby psů a koček? Tolik let se jim o zuby nikdo nestaral a teď najednou by se mělo začít? Mezi chovateli stále panuje přesvědčení, že zvířecí chrup má dobrou samočistící schopnost a není tedy potřeba o něj dále pečovat. Ale nezapomínejme, že složení a struktura potravy psů a koček se za posledních 50 let výrazně změnila.

Do určitého věku je u štěněte pojídání výkalů tak nějak normální, většinou to má odkoukané od mámy z pelíšku. Toto však nemusí být jediný důvod. Štěně se může nudit, může mít nedostatečnou výživu nebo třeba hlad. Pokud potíže přetrvávají, je potřeba je řešit, jinak se může pojídání výkalů stát celoživotním zvykem.

Stejně jako lidská medicína, i ta veterinární se vyvíjí neuvěřitelným tempem – takovým, že veterinář, který chce držet krok se všemi novými možnostmi diagnostiky a léčby, se musí neustále vzdělávat. Specializace veterinářů na jeden konkrétní obor jsou stále častější. Nepřekvapí tedy, že kromě chirurgů a ortopedů existují také veterináři internisté nebo rovnou onkologové.

Dekorativní rostliny ať už v pokoji, nebo venku, má rád téměř každý. Ne všichni se ale umí jen kochat jejich vzhledem, pro chlupaté členy vaší rodiny může být jejich pozření i fatální. Seznam jedovatých druhů alespoň trochu napovídá, v jakém případě byste si měli dát pozor. Pes i kočka si totiž rádi kousnou nejen do kosti a masa.

Diabetes neboli cukrovka je nejčastějším endokrinním onemocněním u psů. Touto nemocí trpí každý dvoustý pes. Nejčastěji onemocní zvíře mezi 8. a 12. rokem života, zvýšený výskyt je u psů do 15 kg a dvakrát častěji jsou postiženy feny. Plemenné riziko je u jezevčíků, pudlů, francouzských buldočků, shitzu a německých ovčáků.

Říká, že ona si veterinární stomatologii nevybrala, stomatologie si vybrala ji. Ve své praxi se nejčastěji věnuje psům, kočkám a hlodavcům. Důležité je podle ní problémům předcházet. Každý živočišný druh má své zdravotní „specialitky“ a platí to i ve stomatologii.