Tuková bulka u psa

Pojídání stolice neboli koprofagie je u štěňat naprosto běžná. Může se však lehce stát, že se tento štěněcí nešvar stane zlozvykem a přetrvává i v dospělém věku psa.

Teplý čumák, jezení trávy a nebezpečné potraviny, žádná z těchto věcí neznamená úplně to, co si myslíte. O zdraví domácích mazlíčků je rozšířená řada pověr a některé z nich mohou vašemu chlupatému miláčkovi dokonce ublížit, pokud neodlišíte pověru od pravdy.

Bohužel ani psi se alergiím nevyhýbají a na vině bývá některá složka ve stravě nebo okolní prostředí. Určit „viníka“ je často běh na dlouhou trať a náročná detektivní práce. Kromě jídla běžně bývá spouštěčem alergie okolní prostředí, ve kterém se pes pohybuje.

Prvním příznakem problémů s ocasem je skutečnost, že zvíře nepoužívá ocas jako obvykle. Dochází k částečné až k úplné ztrátě pohyblivosti, v některých případech naopak ke ztrátě povrchové a hluboké citlivosti.

Zuby zvířat mají obecně více funkcí než zuby lidské. Především masožravci je používají k chytání, držení, nošení, kousání, drcení a dalšímu mechanickému zpracování potravy. Kromě žvýkacích funkcí jsou zuby rovněž používány k obraně, útoku i při rozmnožovacím chování. Zuby dočasné jsou později vyměněny za zuby trvalé, přetrvávající po celý život.

Váš mazlíček má nadváhu a vy jako svědomití majitelé jste udělali všechna opatření, aby zhubnul – upravili jste mu jídelníček, chodíte častěji a na delší procházky, a přesto se stav nelepší. Dokonce se zdá, že ještě přibírá? Pokud věc neřeší ani dieta, ani pohyb, tak je problém někde jinde.