Špatné návyky od chovatele

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.

Pokud jste někdy sami zažili úzkostný stav, víte, že kombinace nervozity a stresu může být nezvladatelná, až ochromující. Úzkost se bohužel netýká jen lidí, ale i mazlíčků, a stejně jako u lidí také u psů dosahuje různých úrovní a různě se projevuje. Proto často přichází na pomoc veterinář nebo jiný odborník na chování psů.

Znáte ten pocit, kdy se vám téměř zastaví srdce, protože jste svého psa ztratili na několik minut z dohledu? Ve většině případů vyběhne nečekaně zpoza rohu, jako by se nic nedělo. Pokud se ale nadobro ztratí, je potřeba situaci řešit a nepanikařit.

Existují psi a kočky pohodáři a ti, kteří se lekají kdejakého šustnutí, stresují je cesty dopravními prostředky, na výletech zvrací, a že byste je nechali doma o samotě, si můžete nechat tak akorát zdát. Veškerý diskomfort, který vaše zvířátko prožívá a na který špatně reaguje, je pro něj stres. A koneckonců je to stres i pro vás jako pro majitele.

Poranění packy, polštářků a drápů patří k nejčastějším zvířecím zraněním. Zvíře si poraní dráp nejčastěji při hře, na vycházkách v kamenitém terénu nebo když hrabě na zahradě. Poranění drápu není život ohrožující stav, je to však nepříjemný a většinou krvavý zážitek pro vás i vaše mazlíčka.

Nadměrný příjem vody může být často jediný, popřípadě první příznak onemocnění, kterého si majitel u svého zvířete všimne. Zda to „nic neznamená“, nebo je to důsledek závažného onemocnění, musí stanovit veterinární lékař.