Očkování štěňátka

Stejně jako u člověka, také u psa putuje rozmělněná potrava z tlamy do žaludku a dále. Pes tráví trochu jinak než člověk, a proto má i jiné nároky na výživu a skladbu potravy.

Psinka byla zavlečena z Ameriky do Evropy v 18. století. Nejčastěji se vyskytuje ve formě plicní, střevní, nervové, někdy i v kožní formě. Pes na ni ve většině případů bohužel umírá.

Prvním příznakem problémů s ocasem je skutečnost, že zvíře nepoužívá ocas jako obvykle. Dochází k částečné až k úplné ztrátě pohyblivosti, v některých případech naopak ke ztrátě povrchové a hluboké citlivosti.

Někteří parazité si nevybírají a napadají i člověka. Pokud preventivně ošetřujeme psa či kočku proti vnějším (ekto-) i vnitřním (endo-) parazitům, chráníme tím nejen je, ale také sebe. Ne všichni parazité jsou hostitelsky specifičtí, to znamená, že napadají jen jeden živočišný druh.

Bohužel ani psi se alergiím nevyhýbají a na vině bývá některá složka ve stravě nebo okolní prostředí. Určit „viníka“ je často běh na dlouhou trať a náročná detektivní práce. Kromě jídla běžně bývá spouštěčem alergie okolní prostředí, ve kterém se pes pohybuje.

Přestože je většina našich psích společníků vybavena huňatou a celkem i teplou srstí, jejich packy naopak v zimě trpí a jsou i mnohem náchylnější k popraskání a zranění. Většina psů celkem dobře snáší i nižší teploty, přesto je potřeba věnovat jim neustálou pozornost, aby neprochladli.