Ocas a rána

Rakovina a nádory u zvířat jsou stejně nebezpečné jako u lidí. I zde však zároveň platí, že existují cesty, jak je vyléčit.

Ani psům a kočkám se rakovina nevyhýbá. Například spinocelulární karcinom neboli karcinom skvamózních buněk je velmi častý zhoubný novotvar kůže psů a koček. Vyskytuje se u starších zvířat, průměrně u psů ve věku 8 let a u koček ve věku 12 let.

Do určitého věku je u štěněte pojídání výkalů tak nějak normální, většinou to má odkoukané od mámy z pelíšku. Toto však nemusí být jediný důvod. Štěně se může nudit, může mít nedostatečnou výživu nebo třeba hlad. Pokud potíže přetrvávají, je potřeba je řešit, jinak se může pojídání výkalů stát celoživotním zvykem.

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.

Od 1. ledna 2020 vstupuje na základě novely veterinárního zákona č. 302/2017 Sb. v účinnost povinnost označovat psy na území České republiky mikročipem. Níže naleznete odpovědi na nejčastější otázky, s nimiž se Státní veterinární správa v souvislosti s „povinným čipováním“ psů setkává.

Rána kousnutím (vulnus morsum) může být podobná ráně bodné, zhmožděnině nebo tržné ráně. Často u ní dochází k infekci a špatnému hojení rány. Zuby zvířat mají na svém povrchu vrstvu zubního plaku, která je plná bakterií. Při kousnutí tyto bakterie kontaminují porušenou kůži a měkké tkáně napadeného zvířete a dochází k rychlému rozvoji zánětu, který může skončit i otravou krve neboli sepsí.