Nakrytí feny

Dvěma nejčastějšími důvody, proč nechávají majitelé své psy načipovat, jsou obava ze zatoulání a také cestování do zahraničí. Pouhý čip však ani v jednom případě nestačí.

Stejně jako pro lidi, také pro psy bývá příchod jara spojen s příchodem sezónní alergie. Ta může v kombinaci s jinými alergiemi pejskovi docela zavařit. Stromy, trávy, pyly, roztoči a složení jídla jsou nejčastějšími spouštěči. První alergické projevy se objevují mezi 1. a 3. rokem života. Jak tedy poznáte, že váš pejsek možná trpí alergií?

Přijde vám, že se váš čtyřnohý kamarád drbe častěji, než by bylo zdrávo? Nemusí jít nutně o zvířecí parazity, za nepříjemnostmi může být třeba alergie. Domácí mazlíčci, trpí alergiemi například na trávu, pyl, prach či roztoče. Ničím neobvyklým není bohužel ani potravinová alergie, která se v posledních letech objevuje čím dál častěji.

Bohužel ani psi se alergiím nevyhýbají a na vině bývá některá složka ve stravě nebo okolní prostředí. Určit „viníka“ je často běh na dlouhou trať a náročná detektivní práce. Kromě jídla běžně bývá spouštěčem alergie okolní prostředí, ve kterém se pes pohybuje.

Rozdíl mezi řeznou ránou a odřeninou je, že řezné rány jsou delší, jejich okraje jsou hladké a úhly ostré. Nejhlubší bývají uprostřed. Odřenina je méně hluboká než řezná rána a krvácení, pokud k němu vůbec dojde, je jen minimální. Mírné odřeniny mohou po zahojení zůstat bez následků, hlubší odřeniny však mohou na kůži zanechat jizvu. Traumatičtější odření, které naruší nebo odstraní všechny vrstvy kůže, se nazývá avulze.

Lymeská nemoc je jedním z nejčastějších onemocnění přenosných klíšťaty. Symptomy se ale projevují jen u 5–10 % postižených psů. Nemoc ale napadá také kočky a hospodářská zvířata. Pokud se infekce rozvine v onemocnění, je nejčastějším příznakem kulhání a špatná chůze, způsobena zánětem kloubů. U psů se také může objevit ztráta chuti k jídlu a deprese. Vážnější komplikace mohou zahrnovat poškození ledvin a ojediněle onemocnění srdce nebo nervové soustavy.