Lupy

Jestliže má pes nebo kočka neustále žízeň, může to být předzvěst například některého typu cukrovky, problému s ledvinami či Cushingova syndromu. Onemocnění je ale víc a je potřeba znát alespoň základní příznaky. Diagnózu samozřejmě stanoví veterinář.

Výběr štěněte by měl být velmi promyšlený a uvážený. Pamatujte, že zvíře nepořizujete dětem, nepořizujete jej ani jako kamaráda ke stávajícímu mazlíčku. Pořizujete si člena rodiny, závazek a tvora, za kterého budete po celý jeho život zodpovědní.

Bohužel ani psi se alergiím nevyhýbají a na vině bývá některá složka ve stravě nebo okolní prostředí. Určit „viníka“ je často běh na dlouhou trať a náročná detektivní práce. Kromě jídla běžně bývá spouštěčem alergie okolní prostředí, ve kterém se pes pohybuje.

Stejně jako pro lidi, také pro psy bývá příchod jara spojen s příchodem sezónní alergie. Ta může v kombinaci s jinými alergiemi pejskovi docela zavařit. Stromy, trávy, pyly, roztoči a složení jídla jsou nejčastějšími spouštěči. První alergické projevy se objevují mezi 1. a 3. rokem života. Jak tedy poznáte, že váš pejsek možná trpí alergií?

Rána kousnutím (vulnus morsum) může být podobná ráně bodné, zhmožděnině nebo tržné ráně. Často u ní dochází k infekci a špatnému hojení rány. Zuby zvířat mají na svém povrchu vrstvu zubního plaku, která je plná bakterií. Při kousnutí tyto bakterie kontaminují porušenou kůži a měkké tkáně napadeného zvířete a dochází k rychlému rozvoji zánětu, který může skončit i otravou krve neboli sepsí.

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.