Koprofagie: 5 důvodů, proč pes pojídá výkaly
Pojídání stolice neboli koprofagie je u štěňat naprosto běžná. Může se však lehce stát, že se tento štěněcí nešvar stane zlozvykem a přetrvává i v dospělém věku psa.
Celkové reakce
Systémové onemocnění
Během 1–2 dnů po očkování může dojít k obrazu celkové nemoci zvířete jakým je horečka, apatie, nechutenství. Po dobu několika dní po očkování je vždy dobré zvíře nepřetěžovat, dopřát mu klidový režim a nestresové podmínky. Tato nespecifická celková slabost obvykle sama vymizí a není třeba ji nijak léčit.
Alergická reakce
Alergická neboli hypersenzitivní reakce na některou součást vakcíny může nastat na lokální nebo celkové úrovni. Nastává obvykle během několika minut až zhruba 4 hodin po očkování a projevuje se nejčastěji kožními a podkožními otoky, kopřivkou a svěděním nejčastěji na hlavě a krku. Obvykle nejdéle do 48 hodin odezní sama, v každém případě je ale lepší po jejím vzniku navštívit okamžitě veterinárního lékaře, který disponuje vhodnými léky na její zastavení. Systémová reakce tzv. anafylaktická, která způsobuje reakce i ve vnitřních orgánech a může nastat oběhové selhání, kolaps a smrt, je velmi málo častá, ale není vyloučená, nastává obvykle mnohem rychleji, během 15–30 minut. Náchylnější k alergické reakci jsou miniaturní, malá a zakrslá plemena psů, dle věku jsou častěji postižena štěňata do 1 roku. Alergická reakce však může nastat kdykoliv i po několika předchozích bezproblémových očkováních. U koček je alergická reakce výrazně vzácnější než u psů. Projevuje se obvykle svědivostí obličeje, sliněním a dýchacími potížemi.
Spuštění jiných onemocnění
Očkování, stejně jako jakýkoliv jiný silně působící vliv (např. onemocnění, stres, úraz,…) může spustit některá onemocnění. Nemůže je samo o sobě vyvolat, ale spustit patologickou reakci organismu, v jejímž důsledku se onemocnění projeví. Jedná se především o patologie imunitního systému, který zaútočí na vlastní organismus. Nejčastěji vzniká imunitně zprostředkovaná anemie (rozpad krvinek), onemocnění kloubů či nervové tkáně. Tyto stavy nejsou časté, jsou nepředvídatelné a je velmi obtížně zhodnotitelné, jestli onemocnění vzniklo následkem očkování nebo jiného vlivu.
Lokální reakce
Přímo v místě aplikace očkovací látky může vzniknout lokální reakce. Velmi rychle vzniklou reakcí je bolestivost či svědivost, která odezní během několika minut. Během několika dnů může v místě aplikace vzniknout ohraničený otok hmatný jako boulička velikosti hrášku až ořechu. Je obvykle nebolestivá a sama zmizí během několika týdnů. S bulkou vzniklou po očkování není nutné hned navštěvovat veterináře, je třeba ji sledovat, a pokud by se výrazně zvětšovala, byla bolestivá nebo přetrvávala déle než měsíc, je kontrola na místě.
Postvakcinační sarkom koček
Pokud bulka v místě očkování vznikne a přetrvává u kočky, je vyšetření veterinářem nezbytné. Může se jednat o postvakcinační sarkom – nádorové onemocnění. Vznik tohoto zhoubného nádoru je prokázán po očkování proti vzteklině a kočičí leukemii (FeLV). Projevuje se jako středně tuhá vícečetná přisedlá bulka, která rychle roste a to do všech směrů, tedy i do hloubky svaloviny. Podezření na tuto diagnózu může být vysloveno po klinickém vyšetření, potvrzené by mělo být cytologickým a histologickým vyšetřením. Nádor je zhoubný a nebezpečný především svým velmi výrazným růstem, metastázy jsou méně časté, ne však výjimečné. Vzniká za různě dlouhou dobu po očkování, dle pramenů minimálně za 4 měsíce, nejdéle i za 13 let, nejčastěji za 1–3 roky. Postihuje dle literatury 1 z 1000–10000 koček, z praxe lze ale říci, že jako nežádoucí účinek vakcíny se diagnóza nádoru málo hlásí a skutečná četnost je tak vyšší. Je pravděpodobná dědičná dispozice pro vznik sarkomu. Léčba spočívá ve velmi radikální chirurgii, která je při větším nádoru často neproveditelná, nádor se při nekompletním odstranění rychle vrací. Z tohoto důvodu existují doporučení, do kterých míst kočce vakcínu aplikovat, která by veterinář měl vysvětlit a dodržovat. Léčba je v některých případech dle možností a vhodnosti doplněna o chemoterapii nebo ozařování.
Prevence vzniku nežádoucích reakcí
Pro minimalizaci rizika vzniku nežádoucí reakce na očkování můžeme coby chovatelé a veterináři učinit alespoň některé kroky:
- Očkovat jen zvířata zdravá, feny a kočky nehárající, nemrouskající a nebřezí.
- Neočkovat více vakcínami najednou, ale očkování rozdělit, lépe pak i posoudíme, na kterou vakcínu reakce vznikla.
- Po očkování setrvat chvíli v dosahu veterinární ordinace a několik hodin mít raději zvíře pod kontrolou.
- Několik dní po očkování zvíře nepřetěžovat.
- Každou vzniklou nežádoucí reakci hlásit veterináři a ten pak na příslušný orgán.
- Po předchozí nežádoucí reakci probrat s veterinářem možnosti řešení jakým je změna značky vakcíny, změna spektra chorob obsažených ve vakcíně, vynechání očkování a podobně.
