Zvracení kocoura

Krátkolebá plemena se těší poměrně velké chovatelské oblibě. Jsou sice roztomilá, mívají ale vážné zdravotní potíže. O chovu brachycefalických (krátkolebých) psů i koček jsme si povídali s MVDr. Martinou Načeradskou.

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

Prvním příznakem problémů s ocasem je skutečnost, že zvíře nepoužívá ocas jako obvykle. Dochází k částečné až k úplné ztrátě pohyblivosti, v některých případech naopak ke ztrátě povrchové a hluboké citlivosti.

Pokud vlastníte nebo se chystáte pořídit si domácí zvíře, do vašeho života s ním více či méně vstoupí také veterinární lékaři. Aby vám prostředí veterinárních ordinací nenahánělo hrůzu, abyste chodili na veterinu pokud možno rádi a především aby vám a vašemu zvířeti veterinární péče přinášela pokud možno jen samé benefity, je tu seriál článků o porozumění si s veterinářem.

Onemocnění trávícího traktu koček je pro jejich majitele, hned po nemocech ledvin, druhou nejčastější příčinou vyhledání pomoci veterinárního lékaře. Mnoho zdravých koček, bez příznaků apatie či sníženého apetitu může ojediněle zvracet. Nejčastěji se jedná se o krátkodobé dietetické chyby nebo problémy s vylučováním trichobezoárů.

Kočky jsou inteligentní stvoření a budete-li trpěliví, můžete je vycvičit podobně jako psa. Jen je potřeba vybavit se pamlsky a neztrácet naději, pokud kočka hned neudělá, co požadujete. Na rozdíl od psů je kočka nezávislá a rozhodně nebude hned skákat, jak vy pískáte. Jak tedy na to?