Trepajici se nožičky u koťátka

Našli jste v dopise Ježíškovi od vašich dětí to vroucí přání mít doma něco živého? Nebo o tom již dlouho všichni tajně přemýšlíte a Vánoce se vám zdají jako ideální příležitost? Ještě vteřinku se zastavte a společně se nad článkem zamyslete nad důležitými aspekty tohoto kroku.

První věc, kterou byste vždy měli sdělit svému veterináři je, zda byl pes v zahraničí a kde. Z pohledu infekce onemocněním přenášeném klíšťaty, je to velmi zásadní informace. Pokud pes do zahraničí necestoval, ale cestoval na jižní Moravu, sdělte to, prosím, také. Moravu pochopitelně nepovažujeme za zahraničí, bohužel ale, někteří, donedávna „exotičtí“ parazité, ji pomalu také pojímají za vlastní a to z důvodu vyšších průměrných teplot.

Dnes máme široký výběr antiparazitárních preparátů působících proti blechám a klíšťatům. Tito parazité dokáží psa i kočku pořádně potrápit. Kromě toho, že sají krev, mohou být zdrojem přenosných onemocnění a přenašečem vnitřních parazitů, mohou na ně vznikat velmi nepříjemné alergické reakce. Každá forma má své klady i zápory.

Nadměrný příjem vody může být často jediný, popřípadě první příznak onemocnění, kterého si majitel u svého zvířete všimne. Zda to „nic neznamená“, nebo je to důsledek závažného onemocnění, musí stanovit veterinární lékař.

Pokud vlastníte nebo se chystáte pořídit si domácí zvíře, do vašeho života s ním více či méně vstoupí také veterinární lékaři. Aby vám prostředí veterinárních ordinací nenahánělo hrůzu, abyste chodili na veterinu pokud možno rádi a především aby vám a vašemu zvířeti veterinární péče přinášela pokud možno jen samé benefity, je tu seriál článků o porozumění si s veterinářem.

Krátkolebá plemena se těší poměrně velké chovatelské oblibě. Jsou sice roztomilá, mívají ale vážné zdravotní potíže. O chovu brachycefalických (krátkolebých) psů i koček jsme si povídali s MVDr. Martinou Načeradskou.