Konečník u kotěte

Chov koček, které mají volně přístup ven a mohou běhat po okolí, s sebou přináší mnohá rizika. Mimo domov na kočku číhá spousta nebezpečí – vedle kol automobilů, kočičích rivalů a rváčů a zlých lidí jsou to i nebezpečné a pro kočku smrtelné virové infekce. Patří mezi ně infekční peritonitida koček, virová imunodeficience a felinní virová leukémie.

Zuby zvířat mají obecně více funkcí než zuby lidské. Především masožravci je používají k chytání, držení, nošení, kousání, drcení a dalšímu mechanickému zpracování potravy. Kromě žvýkacích funkcí jsou zuby rovněž používány k obraně, útoku i při rozmnožovacím chování. Zuby dočasné jsou později vyměněny za zuby trvalé, přetrvávající po celý život.

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.

Málokterý domácí mazlíček má v rámci druhu tak rozdílné podmínky života jako kočka. Kočka žijící striktně v malém bytě má pochopitelně také naprosto jiný potenciální kontakt s infekcemi než kočka volně pobíhající po celé vesnici a lovící si venku potravu. Nejen to je zapotřebí vzít v úvahu při zvažování vhodného očkování. Přinášíme doporučení ohledně vakcinace koček podle nejnovějších poznatků Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA).

Chov plemen psů a koček podléhá mnoha trendům. Některým lidem na trendech nezáleží a chtějí jen udělat dobrý skutek a pořídí si nalezence z útulku. Jiní mají jasnou představu o plemeni a tady už nastává otázka, kde a za jakých podmínek si svého mazlíčka pořídit. Je nutno brát v potaz, že kočka i pes je velký závazek a bude nám dělat radost po mnoho let. Tak tedy s průkazem původu, nebo bez?

Jestliže má pes nebo kočka neustále žízeň, může to být předzvěst například některého typu cukrovky, problému s ledvinami či Cushingova syndromu. Onemocnění je ale víc a je potřeba znát alespoň základní příznaky. Diagnózu samozřejmě stanoví veterinář.