Kocour nepije

Spolupráce veterináře a klienta je jedním ze zásadních bodů léčby a vzájemné porozumění, je obrovským krokem na cestě k úspěšné terapii. Jako autorka článku musím přeci jen trochu více stát na straně těch v bílých, zelených nebo modrých pláštích. Z této pozice vám i lépe přiblížím, proč ta komunikace někdy tolik vázne.

V našich podmínkách se setkáváme pouze s jedním druhem jedovatého hada, a tím je zmije obecná. Nejčastěji jí můžeme spatřit v období dubna až října. Zmije je velmi plachá a na zvíře zaútočí pouze v sebeobraně nebo pokud je vylekána.

Chov koček, které mají volně přístup ven a mohou běhat po okolí, s sebou přináší mnohá rizika. Mimo domov na kočku číhá spousta nebezpečí – vedle kol automobilů, kočičích rivalů a rváčů a zlých lidí jsou to i nebezpečné a pro kočku smrtelné virové infekce. Patří mezi ně infekční peritonitida koček, virová imunodeficience a felinní virová leukémie.

Kočka není malý pes. To potvrdí každý chovatel koček. V případě podávání léků a preventivních preparátů, včetně přípravků na prevenci nebo léčbu zablešení, na tento fakt spousta chovatelů zapomíná. Toto opomenutí ale může být fatální a nejedna kočka za něj již zaplatila životem. Jaké tedy existují vhodné a naprosto nevhodné preparáty pro kočky?

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.

Zánět zevního ucha může mít pro vašeho mazlíčka nepříjemné následky. Nemoc sama neodezní, budete potřebovat pomoc vašeho veterináře. Máte-li podezření, rozhodně návštěvu veteriny neodkládejte.