kočka venkovní

Krátkolebá plemena se těší poměrně velké chovatelské oblibě. Jsou sice roztomilá, mívají ale vážné zdravotní potíže. O chovu brachycefalických (krátkolebých) psů i koček jsme si povídali s MVDr. Martinou Načeradskou.

Veterináři to nemají lehké, pacienti jim nemohou vysvětlit, co je trápí, mají málo času, někdy i nepříliš přátelská zvířata a diagnostika onemocnění hned několika živočišných druhů může být zkrátka stresující. Abyste ulehčili situaci v ordinaci všem zúčastněným, zkuste se vyvarovat následujícím zlozvykům.

Málokterý domácí mazlíček má v rámci druhu tak rozdílné podmínky života jako kočka. Kočka žijící striktně v malém bytě má pochopitelně také naprosto jiný potenciální kontakt s infekcemi než kočka volně pobíhající po celé vesnici a lovící si venku potravu. Nejen to je zapotřebí vzít v úvahu při zvažování vhodného očkování. Přinášíme doporučení ohledně vakcinace koček podle nejnovějších poznatků Světové asociace veterinárních lékařů malých zvířat (WSAVA).

Kočičí obezita dosáhla v posledních letech podle některých veterinářů téměř epidemických rozměrů. Obezita je obecně přijímána jako nejběžnější nutriční problém psů a koček. Podle zkušeností odborníků, až jedna třetina bytových koček trpí nadváhou, mnohé z nich jsou však již obézní, v některých případech aniž by o tom jejich majitelé veděli.

Prvním příznakem problémů s ocasem je skutečnost, že zvíře nepoužívá ocas jako obvykle. Dochází k částečné až k úplné ztrátě pohyblivosti, v některých případech naopak ke ztrátě povrchové a hluboké citlivosti.

Když se řekne zvířecí zápach, kočka asi nebude první zvíře, které si vybavíte. Čistotnost je ostatně jedna z nejvíce ceněných kočičích vlastností. Pokud si tedy u své kočky všimnete nepříjemného zápachu, neměli byste to brát na lehkou váhu. Ve většině případů je zápach u kočky znamením, že je něco špatně.