Kočka přestala jist

Možná si myslíte, že o koupání a kartáčování srsti svého čtyřnohého přítele už víte všechno. S následujícími snadnými tipy ale bude hygiena vašeho mazlíčka ještě efektivnější a příjemnější pro obě strany.

Kočičí astma neboli felinní alergická bronchitida je chronické zánětlivé onemocnění dolních cest dýchacích. Z důvodu odlišné anatomické struktury průdušek se onemocnění vyskytuje pouze u koček, nikoliv u psů. Nejčastěji postihuje jedince ve věku okolo 5–6 let, ale objevit se může v jakémkoliv věku. Mezi nejčastější plemena trpící astmatem patří domácí krátkosrstá kočka a siamská kočka.

Rána kousnutím (vulnus morsum) může být podobná ráně bodné, zhmožděnině nebo tržné ráně. Často u ní dochází k infekci a špatnému hojení rány. Zuby zvířat mají na svém povrchu vrstvu zubního plaku, která je plná bakterií. Při kousnutí tyto bakterie kontaminují porušenou kůži a měkké tkáně napadeného zvířete a dochází k rychlému rozvoji zánětu, který může skončit i otravou krve neboli sepsí.

Řezné rány mohou být povrchové nebo hluboké, s ostrými nebo zubatými okraji. Mohou porušit pouze povrchové tkáně nebo ovlivnit i ty hlouběji uložené, jako jsou vazy, svaly, šlachy, nervy, cévy nebo kosti.

Zuby zvířat mají obecně více funkcí než zuby lidské. Především masožravci je používají k chytání, držení, nošení, kousání, drcení a dalšímu mechanickému zpracování potravy. Kromě žvýkacích funkcí jsou zuby rovněž používány k obraně, útoku i při rozmnožovacím chování. Zuby dočasné jsou později vyměněny za zuby trvalé, přetrvávající po celý život.

Jed je jinými slovy toxická látka, která má v různých dávkách za určitých situací toxický účinek na živý organismus. Míra toxicity je definována zkratkou LD50 – je to letální (smrtelná dávka) při které uhyne 50% jedinců.