Kočka hubne

Zubní kámen u zvířecích miláčků je jedním z nejčastějších stomatologických důvodů návštěvy veterinárního lékaře. Zubní kámen se zvýšeně usazuje u malých a středních plemen, u trpasličích plemen to bývá běžné již v prvních letech života.

Jestliže má pes nebo kočka neustále žízeň, může to být předzvěst například některého typu cukrovky, problému s ledvinami či Cushingova syndromu. Onemocnění je ale víc a je potřeba znát alespoň základní příznaky. Diagnózu samozřejmě stanoví veterinář.

Vysoká citlivost na bleší kousnutí nebo alergická dermatitida (zánět kůže) bývá u koček velmi častá. Vlastně jde o nejrozšířenější onemocnění domácích mazlíčků vůbec. Ačkoli se alergie obvykle projevují mezi prvním a pátým rokem života kočky, může se alergie na blechy projevit prakticky kdykoli. Za původce alergií nebo zvýšené citlivosti jsou pak považovány bleší sliny.

Nežádoucí reakce na očkování je jakýkoliv vedlejší projev nebo nechtěná změna zdravotního stavu zvířete, nastávající v důsledku aplikace očkovací látky. Očkování je obecně velmi démonizováno, mnohými lidmi zatracováno a je mu přisuzována spousta zcela nesmyslných a nepravdivých důsledků. Pozitiva očkování jsou neoddiskutovatelná, v tomto článku však shrneme jeho nejčastější negativní důsledky. Zaměříme se pouze na případy, kdy je vakcína správně skladovaná a správně aplikovaná, použití nevhodných preparátů nebo aplikace jinam než na určené místo nejsou předmětem tohoto článku.

Příčinou tohoto typu úrazu jsou nehody způsobené ostrými předměty, jako je například nůž, klacek při aportování, osina nebo střepy, které naruší kůži nebo podkoží a mohou se bohužel dostat mnohem hlouběji.

Při čipování veterinář vpichuje pod kůži psa či kočky milimetrový mikročip s jedinečným číselným kódem, který slouží k dohledání zvířete, když se ztratí. Očipováním to ale teprve začíná, dalším krokem je zápis do evidence jedné ze dvou institucí - bez něj je mikročip v podstatě k ničemu a zvíře je nedohledatelné.