Jak správně vybrat granule pro kočku i pro psa? Čťete složení, nenechte se strhnout reklamou

Kvalitní granule podle použitých surovin

Při výběru krmiva je vhodné dívat se na zadní stranu, kde najdeme informace o složení – obsah živin a seznam použitých ingrediencí (suroviny jsou seřazené sestupně podle použitého množství). Právě seznam použitých komponent nám může hodně napovědět o tom, jaké krmivo držíme v ruce. Alespoň první dvě místa seznamu (tedy tomu, co bylo použito v nejvyšším množství) by měla patřit kvalitním živočišným surovinám, vedlejší živočišné produkty (by-product – peří, kůže, rohy, končetiny) by se však v krmivu neměly vyskytovat vůbec.

Důležitá je i definice živočišné suroviny, která by měla být jednodruhová ve formě moučky či masa (tedy kuřecí, krutí a jiná moučka, ne drůbeží). Použití čerstvého masa je v dnešních technologiích možné, jeho zpracování je i šetrnější, než při výrobě mouček a nedochází k tak velkým ztrátám cenných aminokyselin. Nicméně takový výrobce rád na obale uvádí původní množství použitého masa, které ovšem obsahuje přibližně 70 % vody (ta se při zpracování vždy odstraní), jeho skutečná hodnota je tak ve výsledné granuli mnohem nižší.

Čtěte více
Tuky v jídelníčku psa a kočky: jsou nepostradatelné a životně důležité

U granulí pro kočky pozor na sacharidy

Kvalita živočišné moučky se dá odhadnout na základě obsahu popelovin. Čím vyšší podíl popelu, tím vyšší podíl kostí v moučce je. V krmivu by se obsah popela měl pohybovat do 8 %. Hodnotu je nutné posuzovat vzhledem k množství proteinu, krmiva s vyšším podílem živočišných složek mají také vyšší obsah popelu. Vysoké zastoupení živočišných produktů v krmivu bychom měli sledovat především u koček, nadbytek rostlinných komponent u nich vede ke zvýšenému ph moči a tím k vyššímu riziku močových kamenů – struvitů. Sledovat bychom měli u nich také dostatečný přídavek aminokyseliny taurin (0,1 % v sušině), jehož deficit může vést k centrální degeneraci sítnice či dilatační kardiomyopatii. Přesně určený druh by měl být i u obilovin, nejlépe celozrnných, pokud se nejedná o bez obilnou recepturu (grain-free). Mlýnské odpady (krmné mouky – pšeničná a jiné) nejsou v krmivu vítány. Obiloviny, pokud jsou v přiměřeném množství, nemusí být v krmivu nežádoucí. Jsou bohatým zdrojem sacharidů, nicméně v některých komerčních krmivech může být obsah energie pocházejících ze sacharidů až k 70 %, doporučované množství je při tom u psů 10–40 %, u koček max. 10 %. Nadbytek sacharidů může vést k celé řadě onemocnění (například obezita, průjmy, maldigesce). U koček, které jsou striktními masožravci a sacharidy využívají omezeně, platí toto dvojnásobně. Nová švédská studie autorů Öhlund a kol. uvádí, že právě dlouhodobé krmení suchým komerčním krmivem je u koček jedním z faktorů vedoucích ke vzniku cukrovky. U koček je tedy vhodné vybírat právě bezobilná (grain-free) krmiva. Zároveň kočky přirozené méně pijí, krmení pouze granulemi u nich zvyšuje riziko vzniku močových kamenů (urolitiázy). Vhodné je tak u nich kombinovat kvalitní vlhké (konzervy) a suché (granule) krmivo.

Čtěte více
Domácí recepty na psí nemoci: 7 babských rad, které udělají vašemu pejskovi dobře

Bez ochucovadel, sladidel a barviv

Přesná definice platí také pro tuky (tzn. kuřecí tuk, vepřové sádlo, lososový olej aj.). Obecně lze uvést, že čím více je název suroviny obecný, tím více je podezřelá (živočišný tuk?). Vyhýbat bychom se měli i krmivům obsahující chemické konzervanty (BHA, BHT, propylgallát, ethoxyquin,….). Konzervanty jsou v krmivech nepostradatelné (chrání tuky před oxidací, žluknutím), ale lze využít jejich přírodní podobu (vit. C, vit. E (tokoferoly), rozmarýn). Taková krmiva pak mají o něco kratší dobu použitelnosti. Psi ani kočky vcelku nezajímá, jestli je krmivo zelené nebo červené a není tak nutné je vystavovat různým umělým barvivům. Nepotřebují ani zchutňovala či sladidla, která můžeme najít v nízkonákladových krmivech (např. kukuřičný sirup). Všechny tyto látky představují pro zvíře zdravotní riziko. Vhodné je vyhnout se také krmivům obsahující rostlinné proteiny, tedy sójový protein, pšeničný nebo kukuřičný lepek (gluten).  

Na co si dát u granulí pozor

Nedostatky v recepturách se nejčastěji projeví na kvalitě kůže a srsti (lupy, vypadávání srsti, matná a hrubá srst, ztvrdlé polštářky u prstů s hlubokými prasklinami). Krmivo je vhodné také po určité době obměnit (3–6 měsíců), abychom předešli případnému vzniku potravní intolerance či alergie. Změnit bychom měli hlavní zdroj živočišných proteinů a obilovin. Rizikem u každého krmiva zůstávají také nebezpečné látky, které mohou vznikat v průběhu zpracování krmiva (např. karcinogenní akrylamid) – viníkem je tzv. Maillardova reakce, tedy neenzymatická reakce mezi cukry a aminokyselinami, při které navíc dochází k jejich ztrátám. Dalším rizikem mohou být kontaminanty pocházející již z kontaminovaných surovin (mykotoxiny, těžké kovy, aj.).

V současnosti najdeme na trhu celou řadu krmiv, nestačí řídit se jen velikostí, věkem či aktivitou zvířete. Závěrem lze doporučit pečlivě sledovat složení krmiva, které nám o kvalitě napoví nejvíce, tak, abychom vybrali krmivo s dostatečným obsahem živočišných produktů a minimem rizikových látek. Pak už záleží jen na vašem miláčkovi, zda to, co jste mu vybrali, bude vyhovovat i jemu.  

Čtěte více
Nadýmání u psů a koček: co způsobuje zápach a jak to řešit