Odborník
Epilepsie psů a koček: jak ji poznat a jak ji řešit
Epilepsie u psů i koček mívá různé podoby. Je to chronický stav, který způsobuje opakované záchvaty a téměř ve 100 % případů je kompenzována léky.
První signál ke kladení vajec
Úspěšné oplodnění dává samička najevo agresivitou vůči samci (útoky a syčení). Gravidní samičky jsou jasně zelené se žlutými fleky. Jako úplně první signál připravenosti ke snůšce můžete zpozorovat, že si samička sleze z větví na dno terária a začne si hledat vhodné místo pro kladení vejec a začne hrabat nory. Jestliže ke kladení zatím nemá připraveny podmínky, musíme jí je okamžitě zajistit, aby nedošlo k zadržení snůšky a úhynu.
Kladení vajec v teráriu a mimo něj
Některé samičky kladou vejce bez problémů přímo v teráriu, některé nejsou nikdy s podmínkami spokojené. V mém chovu to je přesně padesát na padesát. Jedna samička klade v teráriu a druhá ne, i kdybych jí dala k dispozici půl metru hlíny. Je tedy nutné řici si o obou variantách:
- Samička naklade vejce v teráriu - nejdůležitější pro tento úkon je, aby na dně bylo opravdu velké množství substrátu. Já dávám do každého rohu (samičky si rády vybírají) alespoň 20 centimetrů terarijního substrátu, který před tím mírně navlčím vlažnou vodou a poté ho hodně umačkám, aby se na samičku při hrabání nezřítil. Poté vypnu žárovky, aby měla co největší klid, a nechám ji být.
- Samička naklade vejce mimo terárium – v tomto případě si připravím větší kýbl, který do 3/4 vyplním vlhkým terarijním substrátem a také ho pořádně stlačím. Samičku dám dovnitř a nahoru dám místo víka utěrku, aby byl v kýbli vzduch. Celkově tak navodím pocit, že je v noře a v klidu. Poté dám kýbl někam, aby samička nebyla ničím a nikým rušena. Dovnitř se nedívám dříve než druhý den, aby měla klid. Pokud druhý den samička stále hrabe, nijak s ní nemanipuluji a nechám ji v hrabání pokračovat. Vracím ji zpět do terária pouze, až když už má zahrabáno a v klidu sedí na povrchu hlíny. Nikdy ji nevytahuji dříve, protože samička má tendenci ještě nějakou dobu po zahrabání upravovat povrch hlíny tak, aby predátoři nepoznali, že se tam dělo něco neobvyklého.
Když samička tedy dohrabala a my jsme ji vrátili do terária, popřípadě samička, která hrabala v teráriu, sedí klidně na větvi, je nutné dát jí nejdříve napít, protože kladení vajec je pro ni velmi vyčerpávajíci. Vodu jí podáváme tak, jak je zvyklá, a můžeme přihodit několik cvrčků. Některá samička si dá hned, jiná i den či dva nejí.
Když jsme se postarali o samičku, můžeme se začít věnovat vejcím. Někdo nechává inkubovat rovnou v teráriu, já je kvůli kontrole vytahuju, protože se také může stát, že vejce sežere přeživší hmyz. Připravím si plastové krabičky a víčka propíchám jehlou, aby vejce měla vduch. Krabičky do poloviny naplním vlhkým vermikulitem, po navlhčení ho pořádně vyždímám, aby nebyl mokrý a nekapala z něj voda. Vermikulit seženete ve zverimexu.
Opatrně vyhrabu vejce z terária nebo z kýble, udělám do vermikulitu malé jamky přibližně 3 milimetry od sebe vzdálené, protože vejce se během inkubace zvětšují, a opatrně je do jamek pokládám. Poté ještě přihrnu vermikulit po stranách vajec, nahoře je nezakrývám.
Nakonec uzavřu krabičku propíchaným víčkem a uložím do vodního inkubátoru tak, aby krabička neležela vodorovně, ale na jedné straně jí podložím, aby byla nahnutá. Sražená voda tak nebude kapat na vejce, ale bude stékat na stranu. Pokud by voda na vejce kapala, mohla by začít plesnivět. Vejce kontroluji 1krát za týden. Inkubuji při teplotě 27–28 °C přibližně 6 měsíců.
